Zvláštní pozornosti se těšili čínský prezident Si Ťinping a indický premiér Narénda Módí, kteří poslední dva měsíce čelili konfrontaci v čínsko-indickém pohraničí v Doklamu, kam Indie s podporou Bhútánu vyslala své vojáky, aby zabránili výstavbě silnice čínskou stranou. Diplomatické sbory se snažily o urovnání pohraničního problému, Indie považovala čínskou výstavbu v této oblasti za změnu statu quo v regionu – Peking trval na tom, že buduje na svém území. Patová situace se vyřešila před summitem prohlášením indického ministerstva zahraničí o rychlém stažení indických jednotek. Čínská strana ovšem potvrdila, že bude v hlídkách v Doklanu pokračovat. Dle očekávání během summitu v Xiamenu, který čínští hostitelé tematicky pojmenovali „silnější partnerství pro jasnější budoucnost“, lídři prokázali jednotu v deklaraci priorit seskupení BRICS.

První setkání BRIC (Jižní Afrika přistoupila v roce 2010 – zkratka se změnila na BRICS) se uskutečnilo v roce 2006 na okraj všeobecné debaty 61. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Následně se v roce 2009 uskutečnil první summit v Jekatěrinburgu v Rusku. Dnes jde o víceúrovňový proces vedený summitem a podpořený schůzkami národních bezpečnostních poradců, ministrů zahraničí a obohacený spoluprací v oblastech jako obchod, finance, hospodářství, podnikání, vzdělání, zdraví, věda, technologie, kultura nebo zemědělství.

Do popředí priorit seskupení se dostala snaha získat větší hlas ve světových záležitostech. V době, kdy americký prezident Donald Trump začal prosazovat protekcionistickou obchodní agendu a zpochybnil význam multilaterálních uskupení – jako Transpacifické partnerství (TPP) – a podpořil znovuvyjednání Sevoroamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) s Kanadou a Mexikem –, BRICS prosazuje otevřené světové hospodářství a podporuje liberalizaci a usnadňování obchodu. Pokud se opakovaně objevují otázky o budoucnosti tohoto hospodářského uskupení, BRICS vsadilo na praktickou spolupráci přes Novou rozvojovou banku (New Development Bank) se sídlem v Šanghaji. Minulý měsíc představenstvo banky schválilo čtyři projekty v Číně, Indii a Rusku s úvěry v celkové výši více než 1,4 miliardy dolarů.

Podle pětileté strategie banky budou přibližně dvě třetiny všech projektů zaměřeny na udržitelný rozvoj infrastruktury. Tento závazek je možná nejdůležitějším odlišujícím prvkem, kterým banka vyniká mezi jednotlivými stávajícími multilaterálními rozvojovými bankami. V roce 2015 téměř 190 zemí souhlasilo s globální strategií pro změnu klimatu – s dobrovolnými návrhy jakým způsobem se daná ekonomika přesune na cestu růstu s nižšími emisemi uhlíku. Nedávné vystoupení USA z Pařížské dohody poskytuje příležitost Číně a Indii převzít roli v této oblasti. Nabízí se ovšem otázka, zda můžeme porovnávat nově vzniklou rozvojovou banku jako alternativu ke Světové bance. Samotný závazek Číny byl zpochybněn vzhledem k tomu, že stojí na čele větší Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB).

Čína se potřebuje vyrovnat se svými ekonomickými problémy (nedostatečnou spotřebou), proto podporuje zlepšení mezinárodní spolupráce nejen v asijském regionu. Vsadila na vizi nové Hedvábné stezky – Iniciativa pás a stezka (Belt and Road Initiative, také známá jako One Belt One Road), s cílem rozšířit obchodní vazby mezi Asií, Afrikou a Evropou a jinde prostřednictvím investic do infrastruktury. Prezident Si Ťinping navázal na tuto vizi ve svém úvodním projevu summitu BRICS v Xiamenu. Ubezpečil učastníky fóra, že pro Čínu není Iniciativa pás a stezka nástrojem na uplatnění geopolitické agendy, nýbrž platformou praktické spolupráce. Rovněž nemá být iniciativa vnímána jako schéma pro mezinárodní rozvojovou pomoc, jde o sdílené příspěvky a benefity.

Například Česká republika patří do skupiny zemí střední a východní Evropy, které tento rámec využily pro posílení svého postavení v rámci získávání více potenciálních investičních příležitostí z Číny vůči jiným zemím střední a východní Evropy. Dosavadní výsledky byly smíšené a veřejnost, stejně jako někteří představitelé politické opozice a odborné komunity, vyzývají k ostřejšímu a pragmatickému přístupu k investičním projektům. Chtějí, aby české zájmy přišly jako první a zaměřily se na takové oblasti, jako je získání lepšího přístupu na čínský trh a ochrana českých investic. Mnoho dalších zemí kritizuje obchodní politiku Číny a tvrdí, že diskriminuje zahraniční podniky. Dokonce i v zemích skupiny BRICS se obchod těžce naklonil k Číně.

V oblasti bezpečnosti odsoudila Deklarace ze Xiamenu jednostranné intervence, ekonomické sankce a svévolné použití donucovacích opatření, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a všeobecně uznávanými normami mezinárodních vztahů. Čína a Rusko znovu potvrdily svou podporu Brazílii, Indii a Jihoafrické republice ve svých snahách hrát větší roli v OSN.

Členské státy zopakovaly podporu komplexního „politického procesu vedeného Sýrií“ jako jediného trvalého řešení krize v Sýrii. Rovněž vyzvaly k naléhavé potřebě spravedlivého, trvalého a komplexního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, aby bylo dosaženo míru a stability na Blízkém východě. Deklarace vyjádřila gratulace lidu a vládě v Iráku za obnovu Mosulu a odsoudila teroristické útoky, které vedly k úmrtí nevinných lidí v Afghánistánu.

Skupina BRICS rovněž odsoudila všechny teroristické útoky na celém světě a vyzvala k vytvoření rozsáhlé mezinárodní koalice pro boj proti terorismu s centrální koordinační rolí OSN. Pět hlavních rozvíjejících se mocností poprvé identifikovalo militantní skupiny podporované Pákistánem jako regionální bezpečnostní hrozbu.

Pákistán byl rozzuřený už po hrozbě amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zemi obvinil z podpory militantů a pohrozil sankcemi. Toto prohlášení bylo kritizováno Ruskem i Čínou. Oba státy trvaly na tom, že se Pákistán ocitl v první linii v boji proti terorismu a v boji podstoupil „velké oběti“ a „důležité příspěvky“. Deklarace z Xiameu ovšem nepřímo vyvrací tuto podporu a posiluje pozici Indie vůči Pákistánu.

Dokonce ani hostitelská země Čína nebyla během summitu ušetřena ponižování. Severokorejský vůdce Kim Čong-un se odvážil uskutečnit nukleární test v době, kdy se prezident Si Ťinping připravoval na summit BRICS. Jaderná zkouška způsobila zemětřesení, které otřáslo zemí v korejské autonomní prefektuře Jen-pien v oblasti provincie Číny, v provincii Ťi-lin v blízkosti severokorejské hranice. Ministerstvo životního prostředí v Číně uvedlo, že bude sledovat hraniční oblasti kvůli radioaktivnímu spadu.

Vůdce Kim Čong-un již testoval trpělivost Číny, když Severní Korea provedla v květnu v rámci iniciativního fóra Nové Silk Road úspěšnou zkoušku balistické rakety středního doletu. Prezident Si se zdržel komentáře a poslední incident nezmínil ve své zahajovací řeči v Xiamenu. Závěrečná deklarace silně odsoudila jaderný test provedený KLDR. Státy BRICS však zdůraznily, že přetrvávající jaderná otázka na Korejském poloostrově by měla být řešena pouze prostřednictvím mírových prostředků a přímého dialogu všech zúčastněných stran.

Kimova opakovaná provokace je důkazem odhodlání a sebedůvěry mladého vůdce. Nicméně pro prezidenta Si je tato situace obzvláště nepříjemná, protože se chystá 18. října během 19. kongresu čínské komunistické strany představit nový vedoucí tým na své druhé funkční období. Od doby, co se čínský prezident pustil do radikální restrukturalizace armády, která je výzvou pro USA a jejího spojence Japonsko, usiluje o to, aby se pozice Číny nepoškodila. Peking udělal významné ústupky vůči Severní Koreji, postupně se ovšem vyčerpává prostor pro manévrování.

Prozatím Rusko a Čína vyzvaly k obnovení jednání a diplomacie. Prezident Vladimír Putin označil jaderný test za provokativní a dodal, že sankce jakéhokoli druhu by byly zbytečné a neúčinné. Podle něj Severokorejci raději “budou jíst trávu”, než aby opustili svůj program jaderných zbraní, pokud se nebudou cítit bezpečně. Ve dnech 6. a 7. září se ve Vladivostoku pořádalo Východní ekonomické fórum.

Prezident Putin se dostal pod tlak prezidenta Jižní Koreje Jae-in Moona a japonského premiéra Šinzó Abého, aby podpořil omezení zásobování ropy do Severní Koreje. Prezident Putin ovšem odpověděl, že odstávky ropovodu budou poškozovat obyčejné lidi, například v nemocnicích. Odhaduje se, že ruský vývoz ropy do Severní Koreje je nepatrný - přibližně 40 000 tun ročně. Ve srovnání s tím podle průmyslových zdrojů Čína dodává zhruba 520 000 tun ropy.

Je zřejmé, že 9. summit BRICS v Xiamenu opět zpřehlednil priority pěti členských států, které deklarovaly silnou podporu multilateralismu. Další, 10. summit se uskuteční v roce 2018 v Jihoafrické republice. Výzvou zůstává snaha vytvořit silné partnerství. Přestože mezi klíčovými aktéry existují trvalé spory, rostou velkolepé vize jednotlivých mocností - jako například Číny a její Iniciativa pásu a stezky, a zároveň přetrvává nepředvídatelnost severokorejského režimu, který neustále zlepšuje své jaderné kapacity, zatímco svět přihlíží. Nevypadá to jako cesta k jasnější blízké budoucnosti.

Alica Kizeková
autorka je čestnou výzkumnou pracovnicí v Center for East-West Cultural and Economic Studies, na Bond University v Queenslandu v Austrálii a působí jako poradkyně předsedy Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR