Bezbranná Ukrajina. Proč ukrajinskou armádu redukují o polovinu?

Vydáno 14.05.2012
Už je to dva roky od příchodu prezidenta Viktora Janukovyče k moci na Ukrajině. Ve volebním programu sliboval rychlé a účinné reformy v armádě. V praxi nový prezident pouze odmítl vstup do NATO a vyhlásil neutralitu Ukrajiny. Pokračoval tak proces pomalého rozkladu ukrajinské armády, během kterého výzbroj a vojenské vybavení zcela zchátraly.  

Ukrajinský kontingent v misi KFOR | foto: Ministerstvo obrany Ukrajiny

Ještě horší je, že Ukrajina stále nemá novou vojenskou doktrínu. To znamená, že odmítnutím vstupu do NATO a deklarací neutrality již po dobu dvou let ukrajinská armáda neví proč je jí zapotřebí, jaké má účely a jakým směrem se bude dále vyvíjet. Ministr obrany Michajlo Ježel se neprojevil nijak jinak, než úplnou pasivitou a naprostou absencí nových nápadů.

V únoru tohoto roku byl do funkce ministra obrany nečekaně jmenován Dmytro Salamatin. Rodák z Kazachstánu, horník s vysokoškolským vzděláním, v devadesátých letech žil a podnikal v Moskvě a pak se najednou objevil v Kyjevě. Dále na něj čekala závratná kariéra poslance ukrajinského parlamentu. A nakonec v roce 2010 dosáhl nejvyšší úrovně státní politiky. Nejprve byl jmenován generálním ředitelem Ukrspecexportu - hlavního ukrajinského obchodníka se zbraněmi. V roce 2011 stanul v čele nového státního koncernu Ukroboronprom, který shromáždil téměř všechny ukrajinské podniky obranného průmyslu. Nakonec se Dmytro Salamatin dostal až do čela Ministerstva obrany Ukrajiny.

"Ještě horší je, že doteď Ukrajina nemá novou vojenskou doktrínu. To znamená, že odmítnutím vstupu do NATO a deklarací neutrality již po dobu dvou let ukrajinská armáda neví proč je jí zapotřebí, jaké má účely a jakým směrem se bude dále vyvíjet. Ministr obrany Michajlo Ježel se neprojevil nijak jinak, než úplnou pasivitou a naprostou absencí nových nápadů."

Navzdory kritice ze strany opozice, bychom si měli uvědomit, že v době řízení Ukrspecexportu a Ukroboronpromu Salamatin se ukázal jako tvrdý manažer, který je schopen dosáhnout svých cílů. To potvrzují úspěchy v realizaci velkých zakázek na dodávku 400 nových ukrajinských obrněných transportérů BRDM-4 do Iráku a nových ukrajinských obrněných transportérů řady 3E a nejmodernějších ukrajinských tanků "Oplot" do Thajska. Hlavním úspěchem Salamatina ale je organizace sdružení ukrajinských podniků, v důsledku čehož bylo dosaženo uzavřeného kruhu výroby nové vojenské techniky.

Přečtěte si další texty Michaila Samuse na natoaktual.cz:

Odborníci říkají, že hlavním důvodem pro jmenování Salamatina do funkce ministra obrany je jeho osobní oddanost Viktoru Janukovyči. Do jaké míry je to pravda, těžko říct. Dalším vysvětlením by mohlo být úplné vyčerpání personálních rezerv Janukovyče. Ukázalo se, že v týmu prezidenta nejsou špičkoví odborníci v oblasti obrany.

Salamatin se okamžitě pustil do reformy armády. Nicméně, veřejnost o tom ví jen málo. Nevládní ukrajinské Centrum pro výzkum armády, konverzí a odzbrojení obdrželo k dispozici projekt Koncepce reforem ozbrojených sil Ukrajiny. Zdá se, že nový šéf resortu obrany je naladěn velice energicky.

Ukrajinská armáda, která musí (pochopitelně mimo Ruska) bránit území největšího státu v Evropě, a kromě toho také neutrálního, hraje jednu hlavní funkci – lokalizaci a neutralizaci hraničního konfliktu. Na něco většího rozměru (např. místní nebo regionální konflikt) si autoři konceptu netroufají. Také není jasné, jakým způsobem bude organizována územní obrana, neboť neutrální Ukrajina nemůže počítat s pomocí spojenců, například členských zemí NATO.

Plánuje se radikální snížení stavu armády. Nyní ukrajinské ozbrojené síly sčítají 192 tisíc osob, z toho 144 tisíc vojáků a 48 tisíc civilního personálu. Ke konci roku 2014 v ukrajinské armádě bude 100 tisíc osob, z toho 85 tisíc vojáků a 15 tisíc civilistů. Ale již do roku 2017 v armádě by mělo zůstat pouze 70 tisíc vojáků a 15 tisíc civilistů a armáda se stane plně profesionální.

Autoři koncepce slibují vytvořit do roku 2017 špičkovou technologickou armádu s automatickým komunikačním systémem, pokročilým systémem rozvědky, protivzdušnou obranou, vyzbrojenou novými zbraněmi, letadly, vrtulníky, loděmi. Hlavní důraz bude kladen na síly rychlého nasazení. Kromě stávajících aeromobilních jednotek budou vytvořeny jednotky horské pěchoty a výsadkové brigády.

Co však vznikne v důsledku? Bez ohledu na tvrzení autorů koncepce ukrajinská armáda dle modelu 2017 se stane typickou armádou zemí NATO. I když se podíváme na sousední země - Polsko se 100tisícovou armádou a Rumunsko se 70tisícovou armádou – je jasné, že ukrajinské ozbrojené síly kráčejí právě tímto směrem, tedy někde mezi Rumunskem a Polskem. Obě země však jsou na rozdíl od Ukrajiny členy NATO a nemusí spoléhat pouze samy na sebe.

Zkrátka tady vzniká jasný paradox. Ukrajina sice vyhlásila neutralitu, ale současně buduje armádu jasně orientovanou na účast ve vojenském bloku. Skutečně se dá předpokládat, že neutrální země s největším územím v Evropě se může bránit 85tisícovou armádou? Bez spojenců, bez pomoci a podpory. Samozřejmě se můžete zeptat, kdo vlastně v 21. století může zaútočit na Ukrajinu v centru geografické Evropy? Ale kdo si také na počátku roku 2008 myslel, že bude možná válka v Gruzii?

"Tak co vlastně zamýšlí ukrajinský ministr obrany? Vstup do NATO anebo možné připojení k Euroasijské unii, do které Ukrajinu volá Putin?"

A proč stejně tak Německo, které se nachází v obklopení spojenců NATO, má armádu s počtem 200 tisíc lidí? Copak Němci přeceňují vojenskou hrozbu? Je to možné. Ale z východu s Ukrajinou sousedí Rusko, které má miliónovou armádu. Přitom Putin do roku 2020 hodlá zdvojnásobit výdaje na obranu. Ukazuje se, že pacifismus v obklopení Ukrajiny není populární. Tak co vlastně zamýšlí ukrajinský ministr obrany? Vstup do NATO anebo možné připojení k Euroasijské unii, do které Ukrajinu láká Putin?

Odpověď se zatím hledá velmi těžce. 20. dubna se konalo zasedání Výboru pro reformy a rozvoj ozbrojených sil a vojensko-průmyslového komplexu Ukrajiny. Na základě závěrů bylo prohlášeno, že Vojenská doktrína je téměř připravena. A také projekt Koncepce reformy armády bude dopracován a v průběhu měsíce zveřejněn. Na základě těchto zpráv je obtížné pochopit, jakým směrem se odchyluje ukrajinské kyvadlo.

Je pravda, že prezident Viktor Janukovyč během tohoto zasedání vyhlásil, že strategická orientace Ukrajiny na evropskou integraci zůstává neměnná. Ale sblížení s EU nedává žádné záruky v oblasti obrany. A také Putin bude velice nespokojený s tím, že ukrajinské vedení odmítne vstoupit do nové Unie vedené Ruskem. Proto udělá všechno možné, aby Ukrajinci pocítili jeho nelibost.

V důsledku tohoto se může ukázat, že Ukrajina, která odmítla vstup do NATO a marně sní o EU se v roce 2017 ocitne "jeden na jednoho" s putinským Ruskem. Stěží se 85tisícová ukrajinská armáda stane argumentem v této situaci.

Michailo Samus
autor působí v kyjevském Centru pro výzkum armády, konverze a odzbrojení

natoaktual.cz