natoaktual.cz

Na stažení amerických sil z Afghánistánu bude Česko reagovat se spojenci

18. listopadu 2020  12:03
Reakci na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výrazné snížení počtu amerických vojáků v Afghánistánu a v Iráku ještě před jeho lednovým odchodem z Bílého domu bude Česká republika koordinovat se svými spojenci, kteří v oblastech rovněž působí. "Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme," uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.  

Čeští vojáci na patrole v okolí afghánského Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Metnar v reakci na americké oznámení o stažení vojáků z Afghánistánu uvedl, že Česká republika bude postup koordinovat se spojenci z NATO. V současnosti v Afghánistánu působí zhruba 12 tisíc zahraničních vojáků, z toho přibližně 4 500 Američanů.

Americký prezident Donald Trump chtěl původně i přes kritiku některých poradců a vysokých vojenských činitelů všechny síly stáhnout do Vánoc. V úterý ale Pentagon oznámil, že by ze Afghánistánu mělo vrátit do 15. ledna asi 2 000 vojáků. V misi by jich tak zůstalo 2 500 s tím, že jejich návrat je předpokládán do května příštího roku. Z Iráku se má vrátit 500 vojáků a v misi jich tak zůstane také 2 500.

„Platí, že společně jsme do Afghánistánu přišli a společně odejdeme. A nadále platí i to, že boj proti terorismu zůstává společnou prioritou,“ uvedl Metnar. Připomněl, že konkrétně v Afghánistánu může armáda podle schváleného mandátu letos nasadit 390 vojáků a v příštích dvou letech vždy 205 vojáků. „To nám dovoluje pružně reagovat na vývoj v zemi,“ dodal.

V Iráku se podle mandátu sníží počet českých vojáků ze současných 110 na 80. Čeští vojáci se tam podílejí na výcviku místních policistů a specialistů na boj proti zbraním hromadného ničení.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je bezpečnostní situace v Afghánistánu stále velmi křehká. Obává se, že by se země mohla stát opět útočištěm pro teroristické skupiny. Ujistil, že i při dalším snižování počtu vojáků USA bude NATO dál pokračovat ve své misi. „Cvičit, radit a pomáhat afghánským bezpečnostním silám. Zavázali jsme se také k jejich financování do roku 2024,“ podotkl Stoltenberg.

Trump chce stáhnout vojáky ještě před svým odchodem z Bílého domu, kde ho má 20. ledna nahradit nově zvolený demokratický prezident Joe Biden.

Řada vysoce postavených vojenských činitelů přitom nedoporučila, aby se Spojené státy z oblasti stahovaly příliš rychle kvůli mírovým rozhovorům, které vede afghánská vláda s povstaleckým hnutím Tálibán.

Podle dočasného šéfa Pentagonu Christophera Millera je ale oznámené stažení čísti sil „zcela v souladu s plány a strategickými cíli“. Stahování amerických vojsk z Afghánistánu začalo už po podepsání mírové dohody mezi USA a Tálibánem počátkem letošního roku. Američané se zavázali, že stáhnou všechny své jednotky do 14 měsíců, a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO. Tálibán na oplátku slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Radikální hnutí má také zabránit dalším zbrojeným skupinám včetně teroristické sítě Al-Káida, aby využívaly afghánské území.

Situace v zemi však ukazuje, že na řadu ozbrojených skupin nemá „umírněné křídlo“ Tálibánu, které vyjednává s afghánskou vládou o míru, takový vliv, aby ustaly útoky na afghánské bezpečnostní síly a civilisty.

inc natoaktual.cz
zpět na článek