Zájem Turecka o ruský raketový systém může vyvolat napětí v NATO

Turecko má již od roku 2013 zájem nakoupit obranné systémy s dlouhým dosahem. Tato diskuse však nabyla nových rozměrů poté, co se ukázalo, že by Ankara mohla koupit ruský raketový systém S-400. „Zvýšíme naši spolupráci s Ruskem v obranném průmyslu,“ prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na tiskové konferenci se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Vzhledem k tomu, že Turecko je členem Severoatlantické aliance, jeho případné rozhodnutí koupit ruský raketový systém by mohlo vyvolat obavy mezi ostatními spojenci. „Je na každém spojenci, aby si rozhodoval o svých obranných plánech,“ odpověděl vysoký představitel NATO na otázku deníku Daily Sabah, jaká by byla reakce Aliance, pokud by se Turecko pro nákup ruské techniky rozhodlo. „Turecko je věrným spojencem a my jsme přesvědčeni, že turecká vláda bude pokračovat v konzultacích s partnery ohledně svých plánů,“ dodal vysoký představitel NATO.

Kam dál?
Turecko: Potřebujeme obrannou spolupráci se zeměmi mimo NATO (16.8. 2016)

Zdroj: Daily Sabah (Turecko)

---

Čína usiluje o užší vojenské vazby se Sýrií

Čína by ráda navázala užší vojenské vztahy se Sýrií, uvedla čínská státní tisková agentura Xinhua. „Čínská a syrská armáda mají tradičně přátelské vztahy, přičemž čínská armáda je ochotna i nadále posilovat spolupráci se syrskou armádou,“ stojí v deníku Xinhua, jenž volně citoval ředitele Úřadu pro mezinárodní vojenskou spolupráci Číny Guana Youfeia.

Guan Youfei se setkal se syrským ministrem obrany Fahadem Jassimem al-Freijem v Damašku a diskutoval s ním o výcviku vojáků a o čínské humanitární pomoci, napsal deník Xinhua. Čína, ačkoliv se odmítá v Sýrii vojensky angažovat, se snaží dosáhnout diplomatického řešení, které by vedlo k ukončení násilí v zemi.

Zdroj: Reuters (USA)

---

Čeští vojáci v Kábulu obdrželi medaile NATO

Příslušníci 13. úkolového uskupení obdrželi ocenění za účast v misi Resolute Support v Afghánistánu. Medaile převzali z rukou velitele kábulské letecké základny HKIA plukovníka Wiliama Maxwella a velitele úkolového uskupení plukovníka Miroslava Svobody.

„Je na místě při této příležitosti poděkovat za spolupráci všem českým vojákům. Výsledky vaší práce nejen na základně HKIA se odrážejí na úspěchu výcvikového programu afghánských vojáků, ale i na dalších podpůrných aktivitách mise Resolute Support,“ uvedl plukovník Maxwell.

Kam dál?
Čeští vojáci budou v Afghánistánu ještě nejméně dva roky (18.4. 2016)

Zdroj: Army.cz (ČR)

---

Bývalý velitel bulharského letectva rezignoval kvůli neshodám s ministrem obrany Nenčevem

Bývalý bulharský velitel vzdušných sil generál Rumen Radev uvedl, že se rozhodl odejít do výslužby kvůli neshodám, které měl s ministrem obrany Nikolajem Nenčevem, ohledně konceptu společného střežení bulharského vzdušného prostoru se členy Severoatlantické aliance.

„Odešel jsem, protože nemohu být podřízen ministrovi obrany, který mě nežádal o odborné poradenství, nereagoval na žádnou z mých poznámek, zpráv ani na žádný z dopisů, které jsem mu poslal. Ignoroval kritické otázky národní bezpečnosti, na které jsem poukazoval poslední dva roky,“ napsal deník BGNES, jenž citoval Radeva.

Radev zdůraznil, že nebyl proti myšlence společného hlídání bulharského vzdušného prostoru se členy NATO. „Byl jsem proti myšlence, že Bulharsko musí platit za náklady, které vzniknou partnerskou zemí,“ prohlásil Radev podle BGNES. Poukazoval také na to, že Bulharsko nemá dostatek připravených pilotů a letounů vhodných pro tuto misi. Radev svou rezignaci nicméně stáhnul poté, co ho bulharský premiér Bojko Borisov ujistil, že budou přijata opatření pro zlepšení schopností letectva.

Kam dál?
Bulharský šéf letectva měl podat rezignaci kvůli Polákům (3.8. 2016)

Zdroj: Novinite (Bulharsko)

---

Válka v Sýrii: Ruské letouny útočí z Íránu

Moskva přesunula své vojenské letouny do Íránu, odkud teď útočí na cíle v Sýrii. Údajně již bylo zničeno pět skladů zbraní a několik výcvikových táborů. K náletům Rusko využilo letouny Tupolev Tu-22M3 a Suchoj Su-34.

Rusko a Írán jsou považovány za nejbližší spojence syrské vlády prezidenta Bašára Asada. Podporují ji vojensky, finančně i politicky.

Moskva při svých náletech však nebere mnoho ohledů na civilisty. Aktivisté za lidská práva tvrdí, že ruské bomby zasáhly tržiště, obytné oblasti a nemocnice. Organizace Human Rights Watch zdokumentovala, že Kreml použil tříštivé bomby. Civilní pracovníci pak ještě zjistili, že byly užity i ruské zápalné bomby. Použití těchto zbraní v blízkosti civilní infrastruktury je zakázáno v souladu s Úmluvou OSN.

Kam dál?
Rusko zvažuje společnou vojenskou akci s USA v Aleppu (16.8. 2016)
Rusko pozastaví vojenské akce v Sýrii kvůli humanitárním konvojům (11.8. 2016)
Obama: O cílech Rusů v Sýrii pochybuji, možnosti spolupráce jsou omezené (5.8. 2016)

Zdroj: Der Spiegel (Německo)