Z dnes zveřejněného výzkumu, který probíhal mezi tisícovkou respondentů během listopadu, vyplývá, že česká veřejnost si je dobře vědoma bezpečnostních hrozeb objevujících se i mimo Evropu a následné potřeby se podílet na jejich řešení.

Například téměř tři pětiny respondentů (58,8 %) se domnívají, že konflikt v Iráku má velký vliv na bezpečnostní situaci ve střední Evropě a stejně tak bezpečnost Evropy je ovlivňována i konfliktem či napětím v Afghánistánu (52,8 %).

Většina Čechů (64,3 %) tak považuje nasazení vojáků do zahraničních misí jednak za správné a jednak za potřebné k zajištění bezpečnosti České republiky (58,7 %).

Do zahraničních misí ano, do bojových méně
Jednoznačná podpora veřejnosti se ovšem poněkud rozpadá ve chvíli, kdy dojde na konkrétní typ nebo místo operací. Bezproblémová je podpora nasazení vojáků do mírových misí (77,1 %) a do méně rizikových oblastí (52,4 %).

I když působení Armády ČR na bojových misích v zahraničí považuje za důležité nadpoloviční většina veřejnosti (56 %), tak vojáky by do takové mise poslala už jen necelá polovina Čechů (48,5 %), i když i to je stále více než je těch, kteří by je do bojové mise neposlali vůbec (42,8 %). S vysláním vojáků do vysoce rizikových oblastí souhlasí jen 36,2 % respondentů.

Pokud se podíváme na konkrétní oblasti, kde má česká armáda své vojáky, tak veřejnost schvaluje misi v Kosovu (53 %), menší podporu už má působení v Iráku a Afghánistánu (45, respektive 43 %).

Sedm z deseti dotazovaných si navíc myslí, že se vysíláním vojáků do misí zvyšuje nebezpečí, že se Česká republika stane terčem útoku mezinárodního terorismu (67,8 %).

Češi více souhlasí s členstvím v NATO než EU
Překvapivý výsledek vyplynul ze srovnání souhlasu s členstvím v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii (EU). Se členstvím v NATO souhlasí 70,7 % obyvatel, se členstvím v EU je to méně, 69,3 %.

Proti členství v NATO je 21,9 % a proti členství v EU dokonce 25,6 % lidí. Za poslední rok tak došlo k mírnému nárůstu podpory členství ČR v NATO, což je mimochodem podle mezinárodního výzkumu Transatlantic Trends stejný případ jako v dalších aliančních zemích.

Češi jsou si také dobře vědomi smyslu zahraničních misí NATO. Nejvíce jich souhlasí s tvrzením, že cílem zahraničních misí NATO je zabránit šíření konfliktu v dané zemi (81,7 %), následuje poskytnutí humanitární pomoci (81,0 %) a předcházení "možnému ohrožení vlastní země v důsledku neřešeného zahraničního konfliktu" (66,6 %).

S podílem Čechů na misích NATO souhlasí 70,4 % respondentů, kteří toto působení vnímají jako závazek vůči Alianci.

Armáda měla obavy o podporu rekonstrukčního týmu
Ministerstvo obrany mělo obavy zejména o podporu veřejnosti, pokud jde o působení v Afghánistánu a v rámci tamních takzvaných provinčních rekonstrukčních týmů (včetně PRT Lógar, který vedou Češi), jichž se účastní i civilní experti.

"Důvodem průzkumu bylo zjistit postoje veřejnosti k působení AČR v zahraničí a k činnosti PRT v Lógaru po tragických událostech, které postihly letos příslušníky AČR v Afghánistánu," uvedl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva.

Nicméně sedm z deseti respondentů (70,8 %) se domnívá, že činnost provinčních rekonstrukčních týmů je způsob, jak účinně pomoci Afghánistánu a jeho obyvatelstvu.

Většina (58,6 %) se také domnívá, že pomoc civilní sféře bude účinnější, než čistě vojenské řešení konfliktu v Afghánistánu. Více než polovina respondentů (51,2 %) se  ale zároveň obává, že rizika pro civilisty jsou neúměrně vysoká v porovnání s výsledky, kterých v Afghánistánu mohou dosáhnout.