Aliance se po mimořádné schůzce společné Rady NATO-Rusko ve středu večer rozhodla kvůli postupu Moskvy na Krymu přijmout několik okamžitých opatření. "Tyto kroky mají vyslat jasnou zprávu, že ruské činy mají následky," prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Podle něj Aliance přehodnotí všechny dosavadní společné projekty s Ruskem. "Pozastavili jsme plánování naší první společné mise, námořního doprovodu americké lodi Cape Ray, která bude likvidovat syrské chemické zbraně," oznámil Rasmussen. Jak dodal, nebude to mít žádný vliv na samotné zničení chemických zbraní, ale Rusko se zkrátka nebude na doprovodu amerického plavidla podílet.

Dále osmadvacítka zemí rozhodla, že od nynějška se nebudou mezi spojenci a Moskvou konat žádné civilní a vojenské schůzky na úrovni štábů. Podle Rasmussena naopak NATO také posílí kontakty s civilními i vojenskými představiteli Ukrajiny. "Zvýšíme úsilí k vybudování kapacit ukrajinské armády, včetně většího počtu společných cvičení," nastínil šéf Aliance.

Rusko zpochybnilo smysl jednání

Moskva v reakci na tyto kroky obvinila NATO, že používá proti Rusku stereotypy "studené války". "Toto setkání ukázalo, že NATO má ještě stále dvojí politiku. A vůči Rusku stále uplatňuje standardy studené války," řekl po jednání ruský vyslanec Alexander Gruško.

Podle českého velvyslance Jiřího Šedivého je spolupráce s Ruskem pozastavena až do dubnové schůzky ministrů NATO. "Teď se budou jednotlivé projekty posuzovat," řekl Šedivý.

Atmosféra jednání s Ruskem byla napjatá. "Ruský velvyslanec hned na úvod zpochybnil vůbec smysl jednání, když se Aliance podle něj už rozhodla. V jednu chvíli to vypadalo, že odejde. Nakonec si ale názory vyslechl s tím, že je to jako za studené války," popsal pro natoaktual.cz Šedivý.

Podle Rasmussena však Rusko i přes opakované výzvy nadále porušuje ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost. A to má závažné důsledky pro bezpečnost a stabilitu v celém euroatlantickém prostoru. "V sázce jsou nyní základní principy. Náš společný závazek dodržovat v dobré víře své povinnosti podle mezinárodního práva. A náš závazek zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti sobě nebo kterémukoli jinému státu," dodal Rasmussen.

Ten se ve čtvrtek setká v bruselské centrále NATO setká s úřadujícím ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem.

USA chtějí posílit ochranu Pobaltí

Americká armáda ve středu oznámila, že uvažuje o zintenzivnění výcviku s polským letectvem a také vyslání většího počtu bojových letounů do mise NATO v Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko totiž nemají vlastní stíhací letectva a tak se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají členské země NATO v rámci takzvaného "Air Policingu".

Pentagon tak chce uklidnit spojence, kteří s Ruskem bezprostředně sousedí. Předseda sboru amerických náčelníků Martin Dempsey během slyšení v Senátu konstatoval, že smyslem je stabilizovat situaci.

"Samozřejmě chceme přijít za představiteli NATO s možnostmi, které stabilizují a ne eskalují napětí na Ukrajině," řekl Dempsey. Ministr obrany Chuck Hagel naznačil, že vzdušný prostor nad Pobaltím by mohlo chránit do května více letounů, než stávající 4 stroje F-15.