Summit NATO 2023
Mým cílem bylo provést rozbor vývoje velikosti obranných výdajů u členských zemí NATO a následně zhodnotit vliv ekonomické a hospodářské krize na vývoj těchto výdajů.
Pro účely komentáře jsem se zaměřila na několik konkrétních členů NATO; pro lepší přehlednost jsem je rozdělila do dvou skupin. Domnívám se, že vybrané státy v rámci skupin lze s jistou mírou zjednodušení vzájemně srovnávat, neboť mají, alespoň přibližně, podobné základní charakteristiky jako například rozloha, počet obyvatel či ekonomická úroveň.
Obranné výdaje členských zemí NATO (v % HDP)
Do první zkoumané skupiny jsou zařazeni reprezentanti státních celků poměrně velkých svou rozlohou i počtem obyvatel, které můžeme začlenit mezi takzvané vyspělé státy. Jsou to země, které v důsledku historického vývoje a jeho dalších konsekvencí kladly (či ještě kladou) na oblast obrany státu a vojenství tradičně velký důraz. Jedná se o Francii, Německo, Velkou Británii, Itálii a Kanadu. Do druhé skupiny jsou zařazeny: Česká republika Slovensko, Belgie, Estonsko a Slovinsko. U všech deseti států byl sledován vývoj tří ukazatelů: výše obranných výdajů v mil. USD (v běžných cenách), obranné výdaje v % HDP a obranné výdaje na osobu (viz grafy).
Obranné výdaje v letech 2000-2010 (v % HDP)
Na základě provedené analýzy jsem došla k poměrně překvapujícímu závěru, který narušuje zaběhnutý pohled, že za stávajícími hlubokými armádními škrty stojí primárně ekonomická situace.
Obranné výdaje v letech 2000-2010 (v % HDP)
Nedá se totiž vyslovit zcela jednoznačný názor o tom, že by nedávno proběhnuvší ekonomická krize měla negativní vliv na výši obranných rozpočtů konkrétních států. Dle mého názoru hospodářskou krizi, alespoň na základě zpracování uvedených informací, nelze označit za spouštěcí impuls, který by měl za následek všeobecné snižování obranných rozpočtů.
Krize impulsem škrtů?Nedá se totiž vyslovit zcela jednoznačný názor o tom, že by nedávno proběhnuvší ekonomická krize měla negativní vliv na výši obranných rozpočtů konkrétních států. Dle mého názoru hospodářskou krizi, alespoň na základě zpracování uvedených informací, nelze označit za spouštěcí impuls, který by měl za následek všeobecné snižování obranných rozpočtů. |
Velmi pravděpodobně se tak jedná o jiné vlivy a faktory, které tento klesající trend způsobují. Jistě by bylo velmi zajímavé pokusit se identifikovat tyto faktory, které stojí v pozadí postupujícího poklesu velikosti obranných výdajů, což by mohlo být například tématem dalších diskuzí a polemik na dané téma.
Ke zmíněnému závěru mě opravňují data zachycená v grafech a jejich vývoj. V některých zemích se sice objevilo určité snížení po "kritickém" roce 2008, jinde ale naproti tomu naopak došlo ke zvýšení oproti předcházejícímu období. Ve většině států, ve kterých dochází v poslední době ke snižování obranných výdajů, se klesající tendence projevují po delší období, než by odpovídalo pouze důsledkům ekonomické krize.
Obranné výdaje v letech 2000-2010 (v běžných cenách, mil. USD)
Obranné výdaje v letech 2000-2010 (v běžných cenách, mil. USD)
Obranné výdaje na osobu v letech 2000-2010 (v USD)
Obranné výdaje na osobu v letech 2000-2010 (v USD)
Například ve Francii můžeme vysledovat pokles podílu obranných výdajů na HDP už od roku 2004, což jistě nelze dávat do souvislosti s celosvětovou krizí, která se v Evropě naplno projevila až v roce 2009. Podobná situace panuje v Itálii, kde ovšem dochází k poklesu již od roku 2000.
Snižování výdajů v ČRZa poslední dekádu u nás došlo ke snížení o 0,6 % HDP, ze 2,1 % na 1,5 %, přičemž k soustavnému meziročnímu poklesu dochází už od roku 2004, kdy jsme nějakou krizi nemohli vůbec předvídat. Naopak šlo o období nadprůměrného výkonu naší ekonomiky, čímž je daný vývoj ještě více zarážející. |
Ve druhé skupině států shledáváme nejvýraznější pokles u České republiky. Za poslední dekádu u nás došlo ke snížení o 0,6 % HDP, ze 2,1 % na 1,5 %, přičemž k soustavnému meziročnímu poklesu dochází už od roku 2004, kdy jsme nějakou krizi nemohli vůbec předvídat. Naopak šlo o období nadprůměrného výkonu naší ekonomiky, čímž je daný vývoj ještě více zarážející. V období cca od roku 2004 do 2008 jsme se nacházeli ve velmi dobré ekonomické situaci, přesto postupně docházelo ke snižování důležitosti, a tím i velikosti, obranných výdajů.
Související texty na natoaktual.cz: |
Teoreticky, či chcete-li ideálně, by měl fungovat vztah: čím vyšší je výkonnost země, tedy HDP, tím vyšší mohou být výdaje vyčleněné na obranu. Fakt, že by velikost výdajů na obranu měla reflektovat (aktuální) ekonomické možnosti země, tímto v České republice moc naplněn není.
Jsem přesvědčená, že v podmínkách naší republiky byla a je velikost výdajů na obranu determinována mnohem více než ekonomickou dimenzí jinými okolnostmi a vlivy, zejména politickými, které jsou v konečném důsledku při rozhodování o velikosti obranného rozpočtu určující.
Tereza Šrámková
autorka působí na Katedře veřejné ekonomie, ESF Masarykovy univerzity Brno
tisknout 
