Z polské armády odešlo 80 % nejvyššího velení

Polská konzervativní vláda obměnila téměř celé velení armády, odešlo 90 % vedení generálního štábu a více jak 80 % velících důstojníků. „Ministr obrany Antoni Macierewicz provedl velkou změnu ve velících pozicích jednotek. Pokaždé vyměnil důstojníka vybraného předchozí vládou za zkušeného vojáka, který prošel misemi v Iráku a Afghánistánu a má alianční výcvik,“ píše se v prohlášení ministerstva obrany.

Navzdory odchodu několika set důstojníků vzrostl celkový počet vojáků z 96 tisíc v roce 2015 na 106 tisíc v roce 2017. „Část odchodů je přirozených, ale určitá část jich je jistě vynucená, například posíláním důstojníků do zálohy,“ řekl vysloužilý generál Stanislaw Koziej. Vše se navíc děje v době, kdy Aliance posiluje svou východní hranici v obavě před Ruskem.

Proti tomuto kroku se vzedmula vlna kritiky zemí EU, podle kterých je podkopávána idea právního státu. V současné době se polská vláda snaží na své území přivést co nejvíce amerických vojáků, aby mohla lépe odolávat hrozbě rozpínajícího se Ruska.

Kam dál?
Spojené státy posílají 1 000 vojáků do Polska (23.2. 2017)

Zdroj: Bloomberg (USA)

---

Proč falešná zpráva o znásilnění vojáky NATO v Pobaltí propadla

V Litvě se tento měsíc objevila falešná zpráva, že skupina německých vojáků, účastnících se alianční mise na jejím území, znásilnila mladou dívku. Nasazení německých sil to však nijak neohrozilo. Incident připomíná jiný případ z Německa, který byl dílem ruské propagandy. V aktuálním případě pokus o šíření falešné zprávy již nebyl úspěšný. Generál Petr Pavel, předseda vojenského výboru NATO, z incidentu obvinil ruskou vládu a prohlásil, že podobných falešných zpráv očekává více.

Mluvčí litevského ministerstva obrany informovala, že litevská vláda podobné zprávy očekávala a připravovala se na ně, a že po objevení zprávy v médiích na ni upozornila a označila za falešnou.

V nejnovějším průzkumu vnímá 68 % obyvatel Litvy podobné útoky jako hrozbu pro národní bezpečnost.

Kam dál?
Litva přivítala německý prapor NATO (8.2. 2017)

Zdroj: Deutsche Welle (Německo)

---

Kyberútoky ohrožují demokracii, varuje NATO

Hackerské útoky během amerických prezidentských voleb a kyberútoky na energetickou síť Ukrajiny ukazují, že tento typ útoků ohrožuje naší společnost, uvádí NATO. „Báli jsme se, že nám hackeři ukradnou číslo kreditní karty, teď se bojíme o budoucnost demokracie,“ prohlásil na konferenci o kyberbezpečnosti v Londýně Jamie Shea z divize NATO pro nové bezpečnostní hrozby. Některé země už dokonce kvůli obavám z možných útoků na elektronické hlasovací systémy přešly zpět na papírové hlasovací lístky.

S úmyslem bojovat s hrozbou kyberútoků prohlásilo NATO kyberprostor jako další pole působnosti, po zemi, vodě, vzduchu a vesmíru a uznalo jeho důležitost při zabezpečování vojenského vybavení a infrastruktury.

Kam dál?
V roce 2016 došlo k výraznému nárůstu kyberútoků, hlásí NATO (20.1.2017)

Zdroj: ZDnet (USA)

---

Spojené státy k deportacím nepoužijí armádu, říká ministr

Spojené státy budou při vymáhání svých imigračních zákonů postupovat humánně, v koordinaci s Mexikem a bez použití ozbrojených sil, prohlásil americký ministr vnitřní bezpečnosti John Kelly. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který popsal deportace jako „vojenské operace.“

Ministr Kelly a ministr zahraničních věcí Rex Tillerson se v Mexico City setkali s jejich mexickými protějšky a přivítal je také mexický prezident Enrique Pena Nieto.

„Vyjádřili jsme znepokojení ohledně vzrůstajícího počtu deportací a ohledně možnosti deportace cizích státních příslušníků na naše území,“ řekl po setkání mexický ministr vnitra.

Kam dál?
Trump: Výdaje na armádu jsou důležitější než vyrovnaný rozpočet (30.1. 2017)

Zdroj: Fox News (USA)

---

Není možné zdvojnásobit rozpočet obrany během dvou let, říká náměstek českého ministra obrany

Požadavek vydávat 2 % HDP na obranu je opodstatněný a jsme si vědomi povinnosti ho dosáhnout, ale je to pomalý proces. Není možné zdvojnásobit rozpočet ministerstva obrany během dvou let, uvedl v rozhovoru s reportérkou portálu Defense News náměstek ministra obrany ČR Tomáš Kuchta.

„V devadesátých letech po konci studené války došlo k utlumení zbrojního průmyslu, podceňovali jsme investice a soustředili jsme se na jiná odvětví. To trvalo patnáct let. Nyní každý rok rozpočet navyšujeme o 10 %, takže v roce 2020 nebo nejpozději 2021 dosáhneme 1,4 % HDP a budeme pokračovat v navyšování,“ řekl Kuchta s tím, že Česká republika sice nepatří mezi nejlepší pokud jde o absolutní výdaje na obranu, ale patří mezi nejlepší pokud jde o rychlost navyšování obranného rozpočtu.

Kam dál?
Pence: Členové NATO musí zvýšit své příspěvky (20.2. 2017)

Zdroj: Defense News (USA)