Po dvou nocích ve sněhu a více jak stovce kilometrů napříč Jeseníky s veškerou výbavou pro přežití na zádech čekaly na závodníky poslední disciplíny.

Tou nejzajímavější byl asi měřený sjezd ve Vrbně pod Pradědem. Na trati však musely závodní týmy překonávat překážky z dřevěných klád a pneumatik. Několik krkolomných pádů se nakonec obešlo bez zranění.

Nejlépe si v závodě do té doby zatím vedlo družstvo 43. výsadkového praporu z Chrudimi ve složení nadrotmistr Richard Dvořák, četaři Zdeněk Černý a Ondřej Pajer.

Fotografie

A chrudimští výsadkáři se také nakonec stali celkovými vítězi závodu. „Máme obrovskou radost, jsme nadšení. Závod byl letos mnohem obtížnější, plný krásných disciplín. V prosinci jsme vyhráli soutěž Krkomen a nyní Winter Survival. Je to paráda,“ zhodnotil Zdeněk Černý. Ve stejném složení absolvovali Winter Survival i vloni, tehdy byli čtvrtí.

Na druhém místě skončil tým 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou a na třetím družstvo ze 14. pluku logistické podpory z Pardubic, které v poslední etapě předskočilo tým Agentury logistiky ze Staré Boleslavi.

Ze zahraničních týmů skončili nejlépe slovenští průzkumníci ze Žiliny na šestém místě a belgičtí výsadkáři na osmé příčce.

„Trápí nás drobné zdravotní problémy, ale chceme vytrvat až do konce. Disciplíny se nám zatím daří plnit dobře,“ říkal před startem poslední etapy Jan Tancibudek z týmu 22. základny vrtulníkového letectva. Jeho tým ve sjezdu a běhu na sněžnicích skončil až na osmém místě a nedokázal výsadkáře porazit.

Armádní Winter Survival odstartoval v Jeseníkách v pondělí. Během čtyř dnů musely tříčlenné týmy z různých jednotek české armády i ze zahraničí zvládnout náročnou trať a zdolávat skály, říční rokle, zachraňovat zraněné a splnit řadu adrenalinových úkolů.

Ve středu například v okolí Ludvíkova závodníci „odminovávali“ most. Museli v časovém limitu objevit a pět simulovaných výbušných zařízení, která tam organizátoři závodu nastražili.

Asi nejtěžší však byla disciplína pojmenovaná „jeskyní k vrcholu“. Úkolem každého týmu bylo zdolat poměrně dlouhý úsek ve velmi strmém svahu v lese, prolézt jeskyní a zvládnout asi třicetimetrové skalní bloky pod vrcholem.

Vylézt na ně, přelézt po šikmém laně z jednoho masivu na druhý a slanit zase dolů ale museli s hendikepy, které si každý z trojice v týmu předtím vylosoval.

Jeden ze závodníků - „slepý“ musel lezení zvládnout se zalepenými lyžařskými brýlemi. Druhý - „hluchý“ s ochrannými sluchátky a nepříjemnou hlasitou melodií na uších a třetí - „němý“ s roubíkem v ústech. „To jim velmi znepříjemňovalo komunikaci a koordinaci na skalách,“ konstatoval mluvčí závodu Pavel Pazdera z Univerzity obrany v Brně, která závod tradičně pořádá.

Závod letos pravděpodobně dokončí jen dvě třetiny soutěžních týmů. Na start v pondělí se jich původně postavilo 18. Hned první den ale kvůli zranění tři odstoupily. Druhý den pak po mnohakilometrovém bloudění vzdaly další dva týmy. V závodě tak pokračuje už jen 13 družstev.