Podle odborníků také není mnoho organizací, které by byly s to zorganizovat tak složitou misi. Více ZDE

Podle Appathuraie jsou úvahy o úloze NATO předčasné, protože jsou v plném běhu diplomatická jednání a mnoho otázek je nezodpovězených. „Zatím není jasné, jaký bude mandát takové mise, jaký bude její cíl, jak dlouho bude trvat a jak se k ní budou stavět jednotliví aktéři konfliktu,“ prohlásil.

V podobném duchu se včera vyjádřil i generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer, ale podíl NATO přímo nevyloučil. "Viděl jsem mnoho návrhů... ale nic nenavrhuji, ani nevylučuji. Nemíním spekulovat," řekl po setkání s gruzínským premiérem Zurabem Nogaidelim.

Appathurai zdůraznil, že v Libanonu půjde o složitou a obtížnou misi v mimořádně nestálém prostředí. „Vyslání sil o 10.000 až 20.000 vojácích vyžaduje rozsáhlé plánovací a velitelské kapacity i zkušené jednotky,“ dodal.

Proti případné misi NATO v Libanonu se vyslovil francouzský prezident Jacques Chirac a myšlenku nepodporuje ani Německo. Podle některých názorů je také aliance již tak dost angažovaná na Balkáně a především nyní v Afghánistánu.

Podle diplomatických zdrojů však není nezbytné, aby stabilizační síly tvořili jen vojáci zemí NATO. Aliance rovněž v Afghánistánu velí jednotkám, na nichž se podílejí i vojáci nečlenských zemí. V případě Libanonu by tak přicházeli v úvahu třeba egyptské jednotky.