Ministerstvo obrany tak chce sjednotit hodnosti s ozbrojenými silami ostatních členských států. Hodnostní tabulka v české armádě totiž byla dosud delší, než je ve státech Aliance obvyklé a kvůli tomu vznikala na mezinárodním poli mnohá nedorozumění. Nebylo totiž zcela jasné, jak některé české hodnosti odpovídají hodnostem obvyklým v Alianci.

S přechodem na kratší kariérní řád by měl být navíc systém doplněn o pravidla, co který voják může vzhledem k dosažené hodnosti v armádě vykonávat. Zjednodušeně, s jakým vozidlem může jezdit nebo s jakým letounem létat.

Podle zvláštního předpisu, který k zákonu v současnosti vzniká, by například nejnižší hodnost, vojín, měla být vyhrazena pro vojáky v přípravné službě, svobodníci by mohli obsluhovat a udržovat zbraňové systémy. Pilotování letounu nebo vrtulníku by pak bylo vyhrazeno pro kapitány. Letecká přeprava ústavních činitelů a představitelů resortu zase může být svěřena zkušeným letcům od hodnosti majora. Velet silám podpory nebo vojenské policii mohou brigádní generálové.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Jiřího Šedivého funguje podobný systém i v jiných armádách NATO. "Například v Německu je s funkcí velitele roty automaticky spojena hodnost kapitána. Systém podobně fungoval v české armádě i doposud, ale nebyl dodržován. Jde o správnou věc, ale musí být striktně dodržován kariérní řád. Nemělo by stávat, že budeme mít spousty třicetiletých plukovníků," konstatoval Šedivý.

Určité obavy však nový systém budí u vysoce specializovaných armádních profesí, například u letectva. Pokud nebudou existovat ze systému výjimky, může docházet k paradoxním situacím.

Například zkušený pilot nadzvukového gripenu s hodností major dosáhne věku, kdy se do pohotovostního režimu na ochranu vzdušného prostoru země už nebude hodit. Jeho nadřízený by díky jeho zkušenostem a milionům investovaným do jeho výcviku z něj rád udělal instruktora výcviku mladých letců. Jenže to by musel letec-major souhlasit s tím, že si nechá snížit hodnost třeba na nadporučíka a pokračovat v práci pochopitelně i za horších finančních podmínek.

Podle ministerstva obrany jde zatím v tomto ohledu o návrh prováděcího předpisu, ke kterému zatím probíhá meziresortní připomínkové řízení. Vláda by se měla materiálem zabývat pravděpodobně v dubnu nebo květnu. "Do té doby se k němu nelze blíže vyjádřit," uvedl pouze Vladimír Lukovský z tiskové služby ministerstva.