"Výzkum proběhl na podzim loňského roku v deseti členských zemích NATO, které se do projektu přihlásily, například Německu, USA, Španělsku, Rumunsku či České republice," představil Bureau výzkum třem stovkám zákonodárcům z aliančních zemí, kteří se od včera účastní zasedání Parlamentního shromáždění NATO (PS NATO) v Oslo. - Co je Parlamentní shromáždění NATO čtěte zde

Výzkum si rovněž historicky poprvé Aliance sama zadala. Chce zjistit, jak jej lidé vnímají a tomu přizpůsobit komunikaci s veřejností. "Na tyto komunikační aktivity v rámci veřejné diplomacie Aliance nikdy nekladla větší důraz než v poslední době," říká Bureau, podle něhož dosavadní výzkumy mapující postoje občanů k Alianci probíhaly pouze na základě iniciativ vně NATO.

Proč jsme v NATO? Nevíme
Ačkoli podle Bureaua nosné výsledky poskytnou až další výzkumy, které umožní srovnání v čase, už ten nynější na zhruba šesti tisících respondentech přinesl překvapivá zjištění.

Tak například, i když si je drtivá většina lidí (92 %) vědoma toho, že je jejich země členem NATO, tak zároveň dvě třetiny respondentů označují své znalosti o NATO za "malé nebo žádné".

Aliance z toho nicméně nevychází nijak zle a dostává od občanů jakýsi bianco šek důvěry. "Je zajímavé, že dvě třetiny lidí toho podle svých slov o účelu NATO mnoho nevědí, ale zároveň jich 60 % udává, že Alianci vnímají pozitivně," komentuje Bureau.

Češi chtějí NATO kvůli minulosti
Důvodem tohoto rozporu je v případě Česka podle senátora Pavla Trpáka (ČSSD) nedůsledný zájem veřejnosti. "V době našeho vstupu do NATO jsme byli přesvědčeni, že chceme být v NATO, ale byla to spíš otázka nesouhlasu s tím, co bylo v minulosti," vysvětluje pro natoaktual.cz Trpák, který přijel zastupovat Česko na zasedání PS NATO poprvé.

"Lidé nad tím tehdy nějak dramaticky nepřemýšleli, chtěli prostě změnu. A ta neinformovanost, která s tím šla ruku v ruce, přetrvává dodnes," říká Trpák, podle kterého má běžný občan aktuálně jiné starosti, než se zabývat tím, co bude NATO dělat a jaká je naše úloha v něm.

Podporu NATO musí zajistit politici
Důvěra v Alianci je ale pro její úspěch zcela zásadní, shodují se zákonodárci. "Chápu, že to pro občany není úplně ta nejdůležitější otázka, nicméně to pochopení ze veřejnosti je pro fungování NATO velmi důležité," tvrdí Trpák.

A to mimo jiné proto, že vyrůstá generace, která už příliš nezažila studenou válku a zároveň se začíná aktivně zapojovat do politiky a přebírat zodpovědnost. Právě to byla podle Bureaua cílová skupina výzkumu, tedy lidé ve věku 25-40 let, na než se chce NATO zaměřit.

Jenže oslovit právě tuto generaci je pro NATO "výzvou". Jednak čím dál více využívá nové komunikační kanály, na něž se NATO teprve adaptuje, a jednak je zároveň nejspíše unavena "tradičním" přijímáním informací skrze nejvyšší představitele státu, jež se k bezpečnostním otázkám v médiích vyjadřují nejčastěji. Jejich roli by proto podle expertů měli přebrat právě zákonodárci.

"Zákonodárci mají k občanům mnohem bližší vztah než ministři nebo prezident, protože oni jsou jimi zpravidla přímo voleni," nabádá legislativce k jejich novému úkolu šéf Programu evropské bezpečnosti prestižního britského think tanku Royal United Security Institute (RUSI) Alastair Cameron.

"Je důležité, aby právě tito lidé vysvětlovali svým voličům, co NATO je a co dělá, což zdůrazňoval i náměstek Bureau," uvedl v rozhovoru pro natoaktual.cz Cameron. Podle něj zákonodárcům právě PS NATO poskytuje ideální příležitost, jak se na takovou práci připravit.

Zákonodárci zde podle Camerona mají šanci získat mezinárodní náhled na bezpečnostní otázky, o nichž v rámci svých národních parlamentu rozhodují. PS NATO se totiž neúčastní vládní delegace, ale zákonodárci napříč politickým spektrem, kteří zde mohou otevřeně i neformálně diskutovat, na rozdíl od schůzek ministrů či vládních úredníku, kde každý více méně hájí pozici svého státu nebo konkrétní vlády.

Parlamentní shromáždění NATO zasedá dvakrát ročně, v Oslo za dobu své 54leté existence již potřetí.