Verner v létě odchází na tři roky do Bruselu jako styčný důstojník. V mezinárodním štábu NATO se bude starat o ochranu vzdušného prostoru zemí Aliance. "Je čas odejít. Základna funguje, předávám fungující mechanismus," říká. - více zde

Velitelem 21. základny taktického letectva v Čáslavi, která je domovskou základnou českých stíhačů s letouny Jas-39 Gripen, bude ještě do konce června. Pak vymění nebe za kancelář v Bruselu.

"Život bez létání se dá vydržet, když víte, že se k němu vrátíte," tvrdí. Připouští, že za tři roky se uvidí. Jakmile skončí práci v mezinárodním štábu NATO, určitě se bude chtít vrátit na nějaké armádní místo, které s létáním alespoň souvisí.

"Samozřejmě s ohledem na můj věk. Nejsem takový šílenec, abych se držel kniplu za každou cenu. Svět není jen o létání, je to ale krásná věc." 

Dvaačtyřicetiletý Verner byl velitelem čáslavské základny od července 2001. Předtím působil jako stíhač, absolvoval Air War College v Alabamě a na svém kontě má nalétaných 2100 hodin. Létání je provází podstatnou část života. Jak sám říká, pochází z letecké rodiny.

"Tatínek byl u dopravního letectva pětatřicet let, skončil jako radista pluku," popisuje. Vzpomíná přitom na okamžik, kdy se rozhodl stát armádním pilotem.

"Byl jsem chemik na chemicko-technologické fakultě a pak jsem jednoho dne zjistil, to když maminka vytáhla a vyprala můj školní plášť a zůstaly jen rukávy, že tohle není asi to pravé, co bych chtěl v životě dělat."

Odešel proto ze de na den do Košic, kde absolvoval armádní leteckou školu a začal létat. "Ačkoliv maminka byla proti, tatínek tiše souhlasil," dodává Verner.

Létání v nadzvukových strojích mu vydrželo až dosud, i když v posledních letech se jako velitel základny do kokpitu nedostával zas tak často. "Není problém nalétat třeba sto hodin za rok, ale velitel tolik šancí nemá. Je to manažerská práce. Tak tak jsem si stihl zalétat nového gripena," konstatuje.