Šéf Aliance ve svém pravidelném prohlášení "pochválil" Turecko za zdrženlivou reakci na sestřelení jeho letounu syrskou protiletadlovou obranou. Zároveň ale opět odsoudil kroky syrského režimu Bašára Asada.
Proč NATO neudeří v Sýrii? Nikdo nestřelí do sudu s dynamitem |
"Sýrie je stále důvodem k obavám. Situaci pozorně sledujeme," řekl Rasmussen. Dodal, že jde o krizi, která se přímo dotýká jednoho ze spojenců a je "nejvážnější bezpečnostní výzvu, které svět nyní čelí".
Správnou reakcí na syrskou krizi je pak podle něj politická odpověď ze strany mezinárodního společenství vůči režimu, který ztratil veškerou lidskost a legitimitu. "Každý člen mezinárodního společenství musí využít svého vlivu a vynaložit úsilí k zastavení krveprolití. Tento konflikt už trvá příliš dlouho. Stál příliš mnoho životů a ohrožuje stabilitu celého regionu. Mezinárodní společenství má povinnost ho ukončit - a udělat to teď," vyzval Rasmussen.
Situace na turecko-syrských hranicích je velmi napjatá. Ankara v pondělí oznámila, že v neděli měly turecké vzdušné síly ostrý poplach hned třikrát. To když se k hranicím údajně nebezpečně přiblížily syrské vrtulníky. Pokaždé proto k dělící čáře startovaly dvojice pohotovostních letounů F-16.
Sestřelení tureckého stroje minulý týden odsoudila na své mimořádné schůzce celá Aliance s varováním, že se nic takového už nesmí opakovat. Sýrie tvrdí, že tureckou stíhačku sestřelila v sebeobraně, když narušila syrský vzdušný prostor. Ankara připustila, že stroj F-4 Phantom se skutečně dostal na několik minut nad Sýrii, ale zničen byl až později, v mezinárodním vzdušném prostoru.
Turecko pak v reakci posílilo obranu na společných hranicích, ale zatím ve "vlastní režii". Podle Rasmussena Ankara ostatní spojence nepožádala o žádné vojenské prostředky. Nejčastěji se hovořilo o tom, že by v případě potřeby například NATO mohlo na ochranu svého člena okamžitě vyslat speciální letouny včasné výstrahy AWACS.
Assad: Kéž by to byli Izraelci
V diplomatických kruzích se nyní objevují spekulace, že sestřelení tureckého letounu bylo jakési "varování", aby se NATO drželo od Sýrie dál. Izraelský deník Haarec s odvoláním na diplomaty přinesl zprávu, že za "bezprecedentní akcí" může stát i Rusko.
Moskva totiž před třemi lety dodala Sýrii protiletadlový systém a podle některých diplomatů je možné, že několik ruských specialistů nadále působí na raketových kontrolních stanovištích v Sýrii. "Nepřekvapilo by nás, kdyby tito ruští experti, pokud přímo nezmáčkli tlačítko, stáli přinejmenším za syrskými důstojníky, kteří to udělali," řekl zdroj z izraelského letectva.
Sám syrský vůdce Bašár Asad v rozhovoru pro turecký list Cumhuriyet uvedl, že "by si přál, aby syrské síly turecký letoun nesestřelily" a že nedopustí, aby se napětí mezi oběma zeměmi zvrhlo v otevřený boj.
"Zjistili jsme, že letadlo patřilo Turecko, až po střelbě. Říkám na sto procent - kéž bychom jej bývali nesestřelili," citoval list Asada s tím, že se jeho země nebude vyhýbat omluvě, pokud se ukáže, že byl stroj skutečně sestřelen v mezinárodním vzdušném prostoru. Letadlo bylo podle jeho slov v koridoru, který předtím prý třikrát využila izraelská letadla. "Samozřejmě bych byl rád, kdyby to byla izraelská letadla," řekl listu Asad.