V4, Izrael a nejen boj s terorismem

7. srpna 2017  12:24
Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Institutu a bývalý velvyslanec ČR v Izraeli
Je dobře, že dochází ke schůzkám vrcholných představitelů Visegrádské čtyřky s představiteli třetích zemí. Lze se ujistit o vzájemném přátelství, vyslat signál dalším zahraničním partnerům a dohodnout se na nejrůznějších konzultačních mechanismech. To je samo o sobě chvályhodné, víc však očekávat nelze.  
Setkání premiérů Visegrádské čtyřky a Izraele (19. července 2017). | foto: Vláda ČR

V4 je dobrá platforma pro výměnu informací, názorů a postojů. Užší a konkrétní spolupráce je však vždy realizována na bilaterálním základě. Jen velmi ojediněle totiž dojde ke shodě všech čtyř zemí najednou. Obýváme podobný prostor a máme částečně společnou historii. Každá z našich zemí však leží trošku jinde a má částečně jiné sousedy a zkušenosti, jinou ekonomiku, zemědělství, energetiku... jinou armádu, policii a zpravodajské služby. I jinou politickou reprezentaci.

Jedinečná zkušenost

Izraelské zkušenosti na poli obrany, bezpečnosti a inovací jsou proto zcela ojedinělé. Jeruzalém má rozhodně co nabízet a my bychom neměli váhat se lecčemus přiučit.

Nedávné setkání premiérů V4 v Maďarsku s jejich izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem je třeba vnímat obdobně střízlivě. Je samozřejmě dobře, že k setkání došlo a že všichni zúčastnění vyslali pozitivní signály ohledně budoucí vzájemné spolupráce. Včetně společného postupu při obraně proti terorismu nebo spolupráce na poli vědy a výzkumu i v rámci širších zahraničně-politických otázek.

Izrael žije po desetiletí ve specifické situaci. Jedná se o bohatou, demokratickou a relativně malou zemi, která neustále čelí válkám a teroristickým útokům. Jde o zemi, která musí nepřetržitě inovovat - aby se ubránila a aby přežila. Izraelské zkušenosti na poli obrany, bezpečnosti a inovací jsou proto zcela ojedinělé. Jeruzalém má rozhodně co nabízet a my bychom neměli váhat se lecčemus přiučit. Izraelská zkušenost je ve svých detailech samozřejmě nepřenositelná a izraelská řešení nekopírovatelné. Pro každou demokratickou zemi je Izrael nicméně velmi inspirativní.

O tom, že mají země Střední Evropy větší pochopení pro izraelskou situaci a politiku, než je převažující většinové mínění uvnitř evropsko-unijních zahraničněpolitických kruhů, nemůže být pochyb. Je to pak ale pouze Česká republika, kdo při klíčových hlasováních postupuje tak, jak deklaruje při podobných setkáních.

Slovensko a Maďarsko jdou nakonec s unijní většinou a Polsko se rozhoduje podle momentální situace; méně s Izraelem hlasuje, má ale zároveň například na poli obrany a bezpečnosti více vzájemných projektů. Je to prosté, kdo více do své obrany investuje, více může zároveň v Izraeli poptávat a více může samozřejmě i nabízet – a získat. Přesto je to však nakonec Česká republika, kdo má k Izraeli tradičně nejblíže. Existuje mezi námi proto i nejhlubší míra vzájemné důvěry.

Důraz zemí V4 na úzkou spolupráci na poli vědy a výzkumu lze samozřejmě hodnotit jen pozitivně. Tato spolupráce se však nakonec bude odehrávat buď v rámci mechanismů spolupráce EU a Izrael, nebo na bilaterální rovině spolupráce jednotlivých institucí, vysokých škol nebo firem. Ano, je dobré na politické rovině deklarovat, že mají Izrael i V4 o podobnou spolupráci zájem.

Spolupráce vs. konkurence

Je dobré, že si izraelští vědci, instituce a firmy stále častěji všímají potenciálu zemí Střední Evropy a nezaměřují se jen na tradiční partnery ze Západu. Rámec spolupráce však nakonec nebude V4 a Izrael. Budeme si navzájem spíše dokonce konkurovat.

A je dobré, že si izraelští vědci, instituce a firmy stále častěji všímají potenciálu zemí Střední Evropy a nezaměřují se jen na tradiční partnery ze Západu. Rámec spolupráce však nakonec nebude V4 a Izrael. Budeme si navzájem spíše dokonce konkurovat. Taková soutěž, konkurence je ale koneckonců sama o sobě pozitivní. Vyhrává ten, kdo nabídne nejlepší podmínky. Ostatní se musejí více snažit.

Na poli boje s terorismem sice nejde o podobnou míru konkurence, ale i tam se klíčová spolupráce odehrává na rovině bilaterální. Pokud jde o sdílení těch skutečně nejcitlivějších informací a technologií či zapojení do těch nejintimnějších cvičení a operací je totiž tím nejzásadnějším faktorem vzájemná důvěra. Jak známo, tu lze rychle pozbýt a těžko nabýt. Je iluzí si myslet, že se ty nejcitlivější informace mohou sdílet na půdě NATO, natožpak Evropské unie.

Důvěra uvnitř osma- nebo devětadvacíti může být z definice vybudována jen do určité úrovně. Skutečnou, neochvějnou důvěru můžete nalézt vždy pouze mezi dvěma. I Visegrádská čtyřka si tedy bude s Izraelem moci vyměňovat jen rámcové poznatky. Skutečná spolupráce bude i zde nakonec záviset na zájmu a nabídce každé jednotlivé země.

Izrael je pro Českou republiku po USA, Číně, Rusku a Turecku pátým nejdůležitějším exportním trhem mimo Evropskou unii. Izraelští turisté u nás utratí každoročně až dvě miliardy korun a izraelská Teva patří mezi největší plátce zdejších daní. Teva se v Opavě věnuje i výzkumu, brněnské AVG zase v Izraeli zaměstnává desítky IT bezpečnostních vývojářů a o spolupráci s izraelskými partnery se nově zajímá například i Škoda Digilab. Nedaleko od Prahy naopak nedávno vyrostla kybernetická tréninková aréna CyberGym.

Pomalu přibývají i přímé izraelské investice do České republiky, byť by jich zajisté mohlo být více. Dojde-li konečně k podpisu dohody o nákupu izraelských radarů pro českou armádu, dojde automaticky i k rozšíření prostoru vzájemné bezpečnostní spolupráce – tentokrát i včetně transferu citlivých technologií. Ve zbrojním průmyslu se ledacos děje již dnes, spolupráci s izraelskými partnery rozvíjí například Meopta, Aero Vodochody, Czechoslovak Group nebo Česká zbrojovka.

Můžeme proto jen doufat, že se česko-izraelské vztahy budou i nadále úzce rozvíjet. Včetně důvěrné a vzájemně obohacující spolupráce na poli obrany a bezpečnosti. Samozřejmě i boje proti nejrůznějším teroristům. Přejme si, aby byly česko-izraelské vztahy co nejužší. Stejně tak si přejme, aby měly podobně úzké vztahy s Jeruzalémem i ostatní státy Visegrádské čtyřky. Obojí je v našem zájmu, na obojím můžeme jen získat.

Tomáš Pojar
autor je bývalý velvyslanec ČR v Izraeli a prorektor CEVRO Institutu a bezpečnostní analytik

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.