V Zálivu nic nového pod sluncem. Sousedům Kataru „jen“ došla trpělivost s jeho aktivismem

25. července 2017  9:46
Tomáš Kocourek, absolvent Qatar University v Dauhá
Ať už se hra o spojence vyvine jakkoli, aktuální krize v Zálivu ukázala, že Katar a jeho postavení v oblasti není radno podceňovat, píše v komentáři pro natoaktual.cz Tomáš Kocourek.  
Katarské hlavní město Dauhá. | foto: Tomáš Kocoureknatoaktual.cz

Když se na začátku letošního června Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Egypt rozhodly pro koordinovanou politicko-ekonomickou blokádu Kataru, zaplnilo téma tzv. Katarské krize nebo Krize v Zálivu stránky větších i menších zpravodajských portálů. Podle oficiálních vyjádření tento taktický krok reagoval na údajné prohlášení katarského emíra Tamim bin Hamad al-Tháního, podle nějž mělo Dauhá usilovat o zlepšení vztahů s Íránem – vyzyvatelem Saudské Arábie a jejích spojenců o převahu v regionu. Nejenže Katar označil tuto zprávu za “fake news“, ale i americké tajné služby nedávno uznaly, že se zpráva na web katarské tiskové agentury dostala díky cílenému kybernetickému útoku pravděpodobně podporovaného SAE. Paradoxní je, že kdyby emír Tamim něco podobného skutečně řekl, asi málokdo by se tomu divil. To důležitější proto přinesly až následující týdny, kdy začalo být zřejmé, že čtveřice arabských států (ke kterým se v menší míře přidalo ještě několik dalších) reagovala na mnohem širší portfolio Kataru, které se zdaleka neomezuje pouze na vztahy s Íránem nebo údajné financování některých teroristických skupin v regionu.

Dauhá je otevřeno všem. K nevoli mnohých

Od poloviny 90. let, kdy se po mírovém převratu dostal do čela země otec současného emíra Hamad bin Chalífa al-Thání, se Katar vydal na cestu, jejímž cílem bylo (a stále je) zajištění nezávislosti na svých sousedech – především Saudské Arábii, zvýšení mezinárodního kreditu a stále více také dosažení regionálních ambicí tohoto malého a nesmírně bohatého státu. Během následujících let Dauhá učinilo několik kroků, které jej k těmto cílům přiblížilo. Před více než dvaceti lety spustilo vysílání stanice al-Džazíra která se během několika let stala nejsledovanějším arabsko-jazyčným kanálem. Cestou k úspěchu al-Džazíry přitom byla a je skutečnost, že na rozdíl od jiných státem podporovaných televizních stanic na Arabském poloostrově dává ve svém vysílání prostor různým názorovým proudům a disidentům. Nezřídka se jedná o kritiky právě Saudské Arábie, SAE a dalších. Nejvýrazněji se síla tohoto mediálního gigantu projevila během protivládních protestů v rámci tzv. Arabského jara. Tehdy se al-Džazíra bez rozpaků stala hlásnou troubou protirežimních nálad. Totéž však nutno říci neplatí pro záležitosti týkající se přímo Kataru. V takových případech podléhá vysílání neoficiální autocenzuře.

Pluralita směřovaná vně hranic Kataru je typická také pro jeho diplomacii. Nejenže se Katar v minulosti angažoval v několika regionálních sporech coby mediátor schopný ráno telefonovat se zástupci Izraele a odpoledne s protějšky z Teheránu (i proto, že pochopil hodnotu těchto kontaktů), ale v rámci politiky “otevřených dveří“ vytrvale udržuje vztahy s aktéry a poskytuje azyl lidem, kteří jsou mnohými považováni přinejmenším za nežádoucí. Příkladem buď otevření politické kanceláře afghánského Tálibánu (jehož zástupci až do blokády volně cestovali do SAE za businessem), mediální a diplomatická podpora Muslimského bratrstva a držení ochranné ruky nad jeho vlivným klerikem Jusúfem Qaradáwím, na Západě nepopulární pomoc Hamásem ovládanému Pásmu Gazy nebo kontroverzní podpora různých islamistických uskupení v boji proti syrskému režimu. Právě tato racionálně motivovaná nevyhraněnost je trnem v oku mnohým arabským sousedům Kataru.

Vláda prezidenta Sísího neschvaluje hlasitou podporu Dauhá Muslimskému bratrstvu, které se po svržení prezidenta Mursího dostalo pod větší tlak, než kterému čelilo v době vlády Husního Mubáraka. Katar je navíc domovem tisíců lidí, kteří po návratu do vlasti netouží, ať už ze strachu z bezpečnostních složek egyptského režimu, nebo kvůli nevalné ekonomické situaci v zemi. V sousední Libyi zase Katar údajně podporuje islamistická hnutí, která bojují proti východolibyjské vládě spolupracující se silami mocného velitele Haftara. Ten se naopak těší podpoře Egypta a SAE. Bahrajn a Saúdská Arábie ostře vystupují proti vztahům mezi Katarem a Íránem, jelikož Írán považují za hlavního sponzora domácích protivládních protestů a vztah mezi členem GCC a Íránem podle nich ohrožuje pospolitost Rady v boji proti tomuto odvěkému nepříteli. Druhý jmenovaný se navíc nachází v konfliktu s Teheránem o vedoucí úlohu v celém regionu, což se v současnosti projevuje v nepřímé konfrontaci mezi oběma aktéry v Jemenu nebo Sýrii. Podobně antagonistické zájmy pak lze pozorovat mezi Íránem a SAE.

Dauhá se navíc při své asertivní regionální politice může opírat o skutečnost, že na základnách al-Udeid a as-Sayliyah hostí více než 10 tisíc amerických vojáků a americké centrální velení pro Blízký východ a Střední Asii (CENTCOM) odtud řídí operace v regionu včetně útoků proti cílům v Sýrii a Iráku. Význam americké přítomnosti v zemi ilustruje také fakt, že Katar si za pronájem základny americké armádě neúčtuje ani rijál. Že si USA vztahu s tímto strategickým partnerem taktéž váží, dokazuje nejen společné námořní cvičení, které v době krize proběhlo a které je výsledkem Dohody o obranné spolupráci, jíž Washington s Dauhá uzavřely v roce 1992. Důkazem je i nedávná dohoda, dle níž budou USA a Katar spolupracovat při boji proti financování terorismu, a která má potenciál umlčet kritiku vůči Dauhá. Takovou dohodu totiž USA doposud s žádným státem Arabského poloostrova neměly, což Dauhá obratem začalo předhazovat svým rivalům.

Další text Tomáše Kocourka na natoaktual.cz:

Mnozí komentátoři již uznávají, že diplomatická roztržka nepřinese vyzyvatelům Kataru zdaleka takový ústupek, který si na začátku vytyčili. Požadavky na uzavření turecké základny v Kataru nebo ukončení činnosti al-Džazíry se ukázaly jako nereálné a Rijád spolu s ostatními nyní ve svých požadavcích ustupují. Nelze proto ani očekávat, že Katar v budoucnu svou aktivistickou strategii v regionu změní a ze současné krize může naopak vyjít silnější, než byl před ní.

Mnohem větší otazník visí nad postojem a potenciálním přeskupením dosavadních spojenců Kataru na straně jedné a jeho kritiků na straně druhé. Je zajímavé sledovat, jak sliby ekonomické pomoci konkrétním zemím regionu ze strany Saudské Arábie, SAE nebo Kataru závisí na jejich postoji vůči Dauhá. Mnoho zemí regionu upřednostňuje neutralitu tak, aby nepoškodilo své vztahy (a tok finančních prostředků) s ani jednou stranou konfliktu. Nicméně “proti-katarská“ aliance proaktivně hledá nové spojence. Den po vyhlášení blokády například navštívila Káhiru delegace Hamásu, jehož hlavním podporovatelem doposud bylo právě Dauhá. Jednání nejenže vedla ke znovuotevření hraničního přechodu Rafáh mezi Gazou a Egyptem, ale i k nalezení společné pozice islamistického hnutí a bývalého šéfa bezpečnostních složek v Gaze Mohammada Dahlana, který byl doposud nepřítelem Hamásu a nyní je důležitým spojencem Egypta a SAE ve hře o budoucí vedení Palestiny.

Ať už se hra o spojence vyvine jakkoli, krize v Zálivu ukázala, že Katar a jeho postavení v oblasti není radno podceňovat. Dauhá svými kroky nyní jde snížení napětí naproti. Pokud jej blokáda ekonomicky výrazněji nepoškodí, bude se moci nadále věnovat nejen svým regionálním ambicím, ale i budování mezinárodního image zdánlivě nestranného mediátora a budoucího hostitele světového fotbalového svátku.

Tomáš Kocourek
autor studoval na Qatar University v Dauhá a je absolventem stáže IC NATO

natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2016

Počtem účastnících se letadel rekordní Dny NATO v Ostravě vidělo 130 tisíc návštěvníků.

Šampionát odstřelovačů

Duben 2016

Jedna rána, dvacet sekund! Snajpři z devíti zemí soupeřili v preciznosti

Staronová Aerovka

Duben 2016

V historických hangárech Aerovky v pražských Letňanech se otevírá nová letecká expozice.

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.