V Chicagu jde o "back to business"

21. května 2012  9:16
Od právě probíhajícího summitu NATO v americkém Chicagu objektivně nečekáme žádná velká rozhodnutí, jaká doprovázela vrcholné schůzky předešlé. S končící misí v Afghánistánu, ekonomickou krizí a změnou americké zahraniční politiky se Aliance musí tentokrát spíše zastavit, zamyslet se a říct, jak chce jít dál.  
Summit NATO v Chicagu | foto: NATO Photos

Že nepůjde o revoluční summit je zřejmé také z toho, co se letos na vrcholné schůzce NATO v Chicagu nestane a čím se vyznačovaly summity předešlé.

Co se na summitu nestane

Jednak nedojde na přijímání žádných nových členů, ač by o to samozřejmě čtyři aspiranti (Makedonie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Gruzie) stály. Politiku "otevřených dveří" sice NATO stále zastává a i Česká republika podporuje, nicméně zejména řecké veto pozvánky pro Makedonii (země, která má do NATO nejblíže) se zdá zatím neotřesitelné. Dále nedojde k vytvoření nových jednotek, jakými byly třeba Síly rychlé reakce NATO. Aliance schválí pokrok ve vývoji vybraných schopností, což je sice důležitý krok, ale jde vlastně o (potřebné) naplňování rozhodnutí z dřívějška. Dále nebude představena strategická koncepce (jak tomu bylo v Lisabonu před dvěma lety) ani nedojde k žádnému průlomu ohledně spolupráce s Ruskem na protiraketové obraně (jednání jsou na mrtvém bodě a ruský prezident na summitu přítomen není). A ač jde o summit celkově pětadvacátý, nejde o oslavu žádného výročí, jako tomu bylo v případě summitu ve Štrasburku před třemi lety, kdy NATO slavilo šedesát. Z těchto hledisek tak jde v Chicagu o summit poněkud méně významný než ty předešlé.

"Americký" summit

Summity, jak Aliance říká jednáním svých členských zemí zastoupených těmi nejvyššími představiteli, mají za cíl zhodnotit dosavadní vývoj a přijímat strategická rozhodnutí do budoucna. Jsou však i příležitostí, jak o Alianci informovat širokou veřejnost - summit s prezidenty se do médií propracuje spíš než schůzka velvyslanců či ministrů.

Summit Severoatlantické aliance se přitom na americké půdě nekonal dlouhých třináct let, posledním byl Washingtonský v roce 1999, na kterém byly Česká republika, Maďarsko a Polsko jako historicky první země východního bloku přijaty za členy NATO.

A zejména americká média vrcholné schůzce Severoatlantické aliance už dlouho nevěnovala takovou pozornost, jakou vidíme nyní. Dozvíme se z nich o věcech důležitých, například o misi v Afghánistánu, i o tématech méně důležitých, jako co budou delegáti jíst, jak budou novináři bydlet u místních rodin a tak dále. Nicméně téměř vždy novináři zmíní amerického prezidenta Baracka Obamu, který státníky z celého světa ve svém domovském městě hostí. Traduje se, že když Obama své protějšky na předchozím summitu v roce 2010 v Lisabonu k "sobě domů" na letošek pozval, pro mnohé to bylo překvapení, které se nicméně neodmítá. Obama měl však dobře promyšlený plán, který skvěle vyšel: blýsknout se tak intenzivně a po bodu tolika státníků ve světle reflektorů pouhých několik měsíců před prezidentskými volbami přímo v jeho "home townu", to byl z hlediska příprav kampaně výborný tah, bez ohledu na to, zda a co summit vlastně přinese.

O co v Chicagu jde

Nicméně přesto nelze chicagský summit pominout jako schůzku podřadnou. Přichází totiž v době, jež se oproti minulosti opět změnila způsobem, který jsme ne zcela čekali. NATO se nyní ocitá ve fázi, kdy členské země přestávají být kvůli ekonomické krizi schopné financovat své obranné schopnosti v takové míře, jak byly v minulosti nadefinovány a je nuceno hledat nové způsoby, jak je nejen udržet, ale rozvinout (například prostřednictvím užší mezinárodní spolupráce při plánování, získávání a využívání prostředků, což je koncept, kterému NATO říká smart defence).

Tento tlak se také podílí na tom, že členské země přehodnocují či přesněji definují své bezpečnostní priority, což v důsledku - eufemisticky řečeno - značně zvyšuje nároky na dosahování aliančního konsenzu. Američané se více kloní ke globálním operacím a zahraničně politicky nyní k Pacifiku a Asii, Evropanům se zase začínají zajídat náročná tažení na jiných kontinentech a více nyní zdůrazňují původní cíl Aliance, tedy kolektivní obranu a důraz na připravenost na operace podle článku 5 Washingtonské smlouvy.

Z Chicaga by tak měl ideálně zaznít silný hlas, který tyto rozdíly zastíní a jasně řekne, že obě strany Atlantiku v Alianci vidí vhodný způsob zajištění bezpečnosti a jsou ochotni jej konkrétně podpořit.

Česká pozice, střední Evropa a "back to business"

Jedním z hlavních vzkazů, s nimiž do Chicaga jedou země střední Evropy včetně České republiky, je zkrátka pootočit NATO zpět k jeho kořenům. Jak nedávno připomněl polský ministr obrany Tomasz Siemoniak v Litoměřicích, kde ministři V4 ladili své postoje, Aliance má především sloužit k obraně teritoria, tedy v podstatě jde o jakýsi návrat ke kořenům (související zpráva ze summitu zde) či "back to business" (V tomto bodě jde o významnou změnu, neboť před přibližně dekádou byl hlavní alianční myšlenkový proud právě opačný ve smyslu "out of area, or out of business".)

Summit NATO v Chicagu 2012.

Čtěte speciál k summitu

V politické rovině Česko nadále podporuje zmíněnou politiku otevřených dveří a další spolupráci s partnery jakožto významnými příspěvky k zajišťování bezpečnosti.

V praktické rovině je už nyní Česko zapojeno do zhruba dvou desítek projektů ve "smart defence" (například v oblasti logistiky nebo ochrany proti zbraním hromadného ničení) a summit také posvětil Českem vedený projekt mezinárodního centra leteckého výcviku, které za spolupráce dalších zemí bude cvičit piloty helikoptér (více čtěte v aktuální zprávě zde)

Co ze summitu vzejde

Afghánistán je logickým tématem všech summitů poslední dekády. Letos má NATO v rámci tzv. Strategického plánu pro Afghánistán nastínit, jak postupovat v zemi v následujících letech, zejména po roce 2014, kdy skončí alianční bojové operace v zemi, a to tak, aby bylo možné ze země trvale odejít.

Schůzka zhodnotí rozvoj schopností jednak s ohledem na cíle vytčené v Lisabonu (Strategická koncepce), a jednak představí cíle a výhledy do budoucna pod názvem "NATO Forces for 2020 and beyond", jehož základem bude mezinárodní spolupráce, například v oblasti výcviku a interoperability sil po konci mise v Afghánistánu.

Spolupráce s partnerskými zeměmi zůstává pro Alianci jedním z klíčů v přístupu k bezpečnostním otázkám současnosti. V Chicagu má být tento směr vývoje zajišťování bezpečnosti stvrzen. A to není tak úplně málo.

Petr Zlatohlávek
autor je výkonným ředitelem Informačního centra o NATO

natoaktual.cz

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Dny NATO v Ostravě

Září 2015

Bojové letouny, těžká armádní technika a zásahové jednotky přilákaly na mošnovské letiště 225 tisíc diváků.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.

Jízda dragounů

Březen 2015

Konvoj amerických obrněnců projíždějící Českem se stal atrakcí. Prakticky celou trasu tisíce diváků.