V čem se liší přístup Obamy a Bushe k radaru

23. února 2009  15:37,  aktualizováno  24.2 15:56
Nová americká administrativa Baracka Obamy se k projektu protiraketové obrany hlásí. Existují zde však určité malé, ač ne zcela nevýznamné, rozdíly mezi přístupem Bushovy a Obamovy administrativy, které na druhou stranu nejsou nijak nové, natož překvapující.  
Hlavní prioritou USA je čelit jaderným ambicím Íránu. Pokud v tom neuspějeme a naše strategie v tomto směru nebudou fungovat, pak musíme samozřejmě přemýšlet, co dělat dál. A jednou z mnoha strategií, které leží na stole, je vybudování protiraketové obrany. Jak viceprezident Joseph Biden velmi jasně řekl na nedávné konferenci v Mnichově: Obamova administrativa se k systému hlásí, ale současně si klade dvě zásadní otázky – chce prověřit jednak efektivnost nákladů celého systému, což je ve světle finanční krize jistě pochopitelné, a jednak jeho technickou proveditelnost.

Bush versus Obama - rozdíly?
V USA nyní probíhá debata, v níž na jedné straně vystupují ti, kdo věří, že Spojené státy již provedly testů dostatek, a jsou přesvědčeni, že systém funguje. Druhá skupina naopak tvrdí, že otázky technické proveditelnosti stále zůstávají nedořešeny. Ve světle finanční krize chce Obamova administrativa navíc řádně vyhodnotit komplexní náklady, než vybudování systému slíbí. Pokud bychom nečelili tak rozsáhlé finanční krizi a Kongres by se tolik neobával utrácení v jiných oblastech, mohli bychom otázku nákladů odsunout stranou a více se zaměřit na technickou část problému.

Ten klíčový rozdíl mezi oběma administrativami ohledně protiraketové obrany tak tvoří otázky procedurální. Bushova administrativa spíše upřednostňovala postup „budovat – testovat – budovat – testovat", neboli dva paralelní procesy. Obamova administrativa preferuje trochu odlišný přístup - klade větší důraz na důkladné testování a budovala by až pak.

Čili se zde nejedná o debatu, v níž by se zpochybňoval význam systému. Podle prohlášení současné vlády si jsou prezident Obama i jeho kabinet dobře vědomi hodnoty systému. Pokud by tomu tak nebylo, s testováním systému by se přece vůbec neobtěžovali.

Znám experty na protiraketovou obranu z obou skupin – administrativy Bushovy i Obamovy - a tyto vzájemné rozdíly jsou zřejmé již dlouho. V tomto smyslu se nejedná o žádný nečekaný přelom.

Krátké zdržení & Evropa
Kvůli současné hospodářské krizi je pro prezidenta velmi těžké předstoupit před Kongres a oznámit, že utratí enormní množství peněz za systém proti hrozbě, o níž si nejsme zcela jisti, zda existuje, a hlavně pomocí technických prostředků, u nichž si nejsme zcela jisti, že fungují.

Kongres se nepodepíše pod budování systému, u něhož zůstávají nevyřešené otázky o jeho účinnosti. V tomto by měl prezident Bush úplně stejný problém. Takže ano, můžeme očekávat mírné zdržení. Ale zdržení bychom si neměli plést s úplným zastavením celého programu.

Vím, že toto zdržení může frustrovat naše přátele v České republice a Polsku, protože cítí, že se za tento systém postavili a někteří na sebe kvůli němu vzali značné politické riziko. Obamova administrativa si je toho dobře vědoma a jednoznačně bude postupovat s ohledem na silný vztah s oběma zeměmi. Zvláště Česká republika reagovala rychle, když byla o vybudování systému požádána. Navzdory určité nejistotě v povaze hrozby a nízké veřejné podpoře se česká vláda rozhodla jednat a jasně podpořila systém. To američtí politici z obou stran velmi oceňují a uvědomují si, jak složité toto rozhodnutí bylo a současně jak silná byla podpora české vlády.

Úloha Ruska
Je rovněž velmi důležité, abychom Rusku nedávali signál, že mohou vybudování systému vetovat. A viceprezident Biden to opět řekl velmi jasně - Obamova administrativa je ochotna vést s Rusy dialog o systému a dalších otázkách kontroly zbrojení, ale někdy se s nimi prostě nemusí shodnout. Nicméně, jak poznamenal, „USA a Rusko spolu sice nemusí souhlasit, ale přesto mohou spolupracovat tam, kde se jejich zájmy stýkají“.

Teoreticky lze také uvažovat o tom, že by se doba, kdy USA zvažují náklady a technickou proveditelnost systému, využila jako příležitost pro rozhovory s Ruskem o jiných otázkách, například kontrole zbrojení. Ale neřekla bych, že tato potenciální příležitost dialogu je jedinou motivací současného přístupu Obamovy administrativy k protiraketové obraně.

Bez pochyby si totiž Obamova administrativa cení vztahů se svými spojenci v Evropě mnohem více než se zemí, která jí poslední dobou spíše házela klacky pod nohy.

Julianne Smith
Autorka je ředitelkou Evropského propgramu v
Center for Strategic and International Studies
USA

natoaktual.cz

Jordánské bojovnice

Září 2015

„Křehcí zabijáci“ v maskáčích a s kabelkami se chtějí vyrovnat mužům. Osmička žen předvedla své bojové dovednosti.

Dny NATO v Ostravě

Září 2015

Bojové letouny, těžká armádní technika a zásahové jednotky přilákaly na mošnovské letiště 225 tisíc diváků.

Mise na Islandu

Srpen 2015

Čeští letci s gripeny už podruhé během relativně krátké doby střežili na několik týdnů v rámci mise NATO daleký Island.

Jízda dragounů

Březen 2015

Konvoj amerických obrněnců projíždějící Českem se stal atrakcí. Prakticky celou trasu tisíce diváků.