Schůzka ministrů obrany osmadvacítky pokračuje v Bruselu druhým dnem a tématům dominují krize na Ukrajině a především pak příliš nízké výdaje evropských spojenců na vlastní obranu.

Americký ministr obrany Chuck Hagel apeloval na kolegy, aby zastavili klesající obranné rozpočty ve svých zemích. Do budoucna totiž mohou podle něj představovat stejnou hrozbu, jako kterýkoliv případný nepřítel. "Spojenci musí tento trend zvrátit," řekl.

Hagel s podporou Británie zdůraznil, že není únosné, aby "američtí daňoví poplatníci neustále dotovali" obranu Evropy. Realita, kdy USA dlouhodobě hradí přes 70 procent aliančního rozpočtu, podle jeho slov není dál možná.

"Do tohoto kontextu zapadá i současná diskuse v ČR. Považuji za nejdůležitější to, že trend se mění. Panuje shoda na tom, že pokles už nesmí pokračovat a postupně musíme obranný rozpočet zvyšovat," konstatoval ministr obrany Martin Stropnický, který na jednání zastupuje Českou republiku.

Bílý dům ale jako důkaz spojenectví v tu samou chvíli představil plán nové iniciativy, v rámci které chce uvolnit miliardu dolarů na dočasné posílení své vojenské přítomnosti na východní hranici NATO kvůli ukrajinské krizi a především krokům Ruska. (Více o plánu prezidenta Obamy čtete zde)

"Nastal čas, aby všichni spojenci hráli svou roli," prohlásil šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Spojenci se podle něj musí vrátit k podstatě Aliance, tedy že kolektivní obrana znamená "všichni za jednoho".

Spojenci připraví akční plán

Aliance nyní zvažuje, jaké dlouhodobější kroky přijmout, aby posílila reakční schopnosti a obranu těch členských zemí, které leží na východní hranici NATO a mají obavy z "neortodoxní taktiky" použité Ruskem při nedávné anexi ukrajinského Krymu. "Nemůžeme ustoupit této výzvě. Musíme potvrdit bezpečnostní záruky, které představují samou podstatu této aliance," varoval Hagel.

"Náš způsob intenzivnějšího zapojení je v tuto chvíli hlavně v zájmu účastnit se společných cvičení, ke kterým třeba lze využít i naše vojenská letiště," uvedl Stropnický.

Zvýšení výdajů na obranu už avizovalo Lotyšsko, Litva a Rumunsko. Zvýšení na požadovaná 2 procenta plánuje kvůli ukrajinské krizi také například Polsko. Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena lze konkrétní závazky většiny spojeneckých zemí ohledně výdajů na obranu očekávat na blížícím se zářijovém summitu NATO ve Walesu.

Tam by měl být také přijat speciální "akční plán připravenosti", na jehož vytvoření se ministři obrany dohodli. Bude obsahovat dlouhodobá opatření pro posílení obrany členských států na východě, včetně případných nových vojenských základen a instalací.

"Jsou členské státy, třeba v Pobaltí, které svou bezpečnostní situaci vnímají jinak a pomoc potřebují," dodal Stropnický.

USA v této souvislosti považují za prioritu především rozvoj jednotek pro speciální operace. "Asymetrické taktika Ruska na Ukrajině zdůrazňuje potřebu zvýšit také nekonvenční schopnosti spojenců," konstatoval Hagel.

Ukrajina dostane balíček pomoci

Ministři obrany se v Bruselu setkali s úřadujícím ukrajinským ministrem obrany Mychajlo Kovalem. Podle politického šéfa NATO Rasmussena spojenci do konce června připraví "speciální balíček" Ukrajině, který by měl zemi pomoci s reformami a modernizací ozbrojených sil.

Konkrétní nabídky Ukrajině v podobě technické nebo materiální pomoci už daly některé země. "Dostali jsme pomoc z Francie, Polska, Spojených států, Británie i od ostatních spojenců. Jde o dlouhý seznam položek," potvrdil Koval s tím, že se však nejedná o zbraně.