Možnost, že by vzhledem k bouřlivému vývoji na domácí scéně ukrajinská armáda opustila zahraniční mise, se představitelé Evropské unie ani NATO neobávají.
Ukrajina má v současnosti po celém světě v jedenácti různých operacích a pozorovatelských misích takřka 500 vojáků.
ANALÝZA: Ukrajina je dosud nejvážnější prověrkou bezpečnosti východu NATO |
"Nic se nemění. Spolupráce běží normálně dál," uvedl pro natoaktual.cz český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Obavy, že by se ukrajinské jednotky náhle stáhly domu, podle něj vůbec nepřipadaly v úvahu.
Právě pod velením NATO slouží na 130 ukrajinských vojáků v Kosovu,další tři desítky v Afghánistánu a několik instruktorů také ve výcvikové misi v Iráku. Jednotky ukrajinské armády jsou také součástí Sil rychlé reakce NATO, které může v případě potřeby Aliance prakticky okamžitě vyslat kamkoli ve světě.
Daleko od dění v Kyjevě je rovněž vlajková loď ukrajinského námořnictva Hetman Sahajdačnyj. Válečná fregata do konce roku hlídkovala v rámci protipirátské operace NATO u somálských břehů a nyní ještě pokračuje v podobné misi pod hlavičkou Evropské unie.
Nejvíce ukrajinských vojáků působí na africkém kontinentě v různých mírových a pozorovatelských misích OSN. Přes 270 vojáků je v misi UNMIL v Libérii, dalších 40 v operaci UNOCI na Pobřeží Slonoviny. Desítky vojenských pozorovatelů má Ukrajina ještě v Demokratické republice Kongo nebo v Súdánu.
NATO dosud udržovalo s Ukrajinou speciální vztahy. Ukrajina se jako jedna z mála nečlenských zemí účastnila prakticky všech zahraničních misí Aliance poslední doby. Aliance přitom v minulosti deklarovala, že s Ukrajinou počítá jako s budoucím novým členem. Ukrajinští představitelé včetně prezidenta Viktora Janukovyče ale opustili záměr předchozího prezidenta Viktora Juščenka mezi spojence vstoupit.
I přesto NATO situaci na Ukrajině pozorně sleduje. "Starosti byly s tím, aby k potlačení nepokojů nepovolali do ulic armádu a krize nepřerostla v občanskou válku," konstatoval Šedivý.
Prohlášení ukrajinské armády, že nebude v žádném případě zasahovat do politické krize, představitelé osmadvacítky proto přijali s úlevou.
"Lidé na Ukrajině musí rozhodovat o své budoucnosti ve svobodě a demokracii. I nadále vyzýváme ke klidu a zdrženlivosti, aby se všechny strany soustředily na cestu demokracie, stability a prosperity prostřednictvím mírového dialogu a předčasných voleb," uvedl v reakci na víkendový vývoj v zemi generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
Řada expertů i komentátorů však považuje dění na Ukrajině za první přímou bezpečnostní krizi v bezprostřední blízkosti východní hranice NATO od rozšíření před patnácti lety.