Po dva týdny čeští letci soupeřili ve francouzském Cambrai v elitním klubu NATO o prestižní trofej v podobě sošky stříbrného tygra. Na kontě mají desítky misí, včetně vzdušných soubojů proti kolegům z jiných zemí, kdy gripeny "bojovaly" například proti F/A-18 Hornet švýcarského letectva nebo strojům F-16 tureckých a řeckých vzdušných sil.

Duchem tygří asociace není jen precizní zvládnutí strojů a porovnání různých variant bojových taktik, ale celá letka se musí prokázat jako pevný funkční tým.

Cvičné mise byly zaměřeny také na takzvaný Combat SAR (Combat Search and Rescue), kdy letci spolupracují s vrtulníky na záchraně sestřeleného pilota na nepřátelském území. Velitelem těchto vzdušných operací byl jmenován jeden z pilotů čáslavských nadzvukových strojů. Kromě gripenů se do cvičení zapojila také 221. letka bitevních vrtulníků z Náměště nad Oslavou.

Setkání tygřích letek, které v zemích NATO platí za elitu, patří každoročně k největším vzdušným manévrům. Letos absolvovali piloti ze všech zúčastněných zemí dohromady na 700 misí. A čeští stíhači v gripenech opět potvrdili, že si loňské přijetí do prestižního klubu zaslouží, ačkoliv nakonec neobhájili titul pro nejlepší letku. Tou se stala 301. letka Jaguárů z Portugalska na strojích F-16.

Svou porci cvičných misí čeští letci ale zvládli s úspěšností 95 procent, což je považováno za špičkový výkon. "Je to obrovská úspěšnost. Za velmi kvalitní se považuje už hranice 70 procent. Dosáhnout absolutního maxima vlastně ani nejde při tom množství misí. Proti splnění může stát celá řada objektivních důvodů, třeba závady," řekl velitel vzdušných sil Jiří Verner.

Portugalci soutěž ovládli
Portugalská letka letošní cvičení naprosto ovládla, když zvítězila ve dvou z pěti hodnocených oblastí. Za splnění dílčích misí, ale i další doplňkové disciplíny, jako například sportovní hry nebo společenské vystupování, získávají letci body.

Soutěžilo se v pěti rozličných disciplínách. Nejdůležitější a nejvíce hodnocenou je kategorie "nejlépe létající letka". Tygří "image" je porovnávána v soutěži o nejlepší ústroj a originální ztvárnění tygřích symbolů, kterými se letouny a vrtulníky elitních letek pyšní. Svůj důvtip i smysl pro humor musely pak letky prokázat při dovednostní soutěži a fyzickou zdatnost zase během tygřích sportovních her.

Páteční přelet všech čtyř gripenů na domovskou základnu do Čáslavi byl symbolicky "posledním" letem pro velitele tygrů Jaroslava Míku. "Být v pozici operačního pilota na cvičení takového charakteru jako je Tiger Meet...myslím, že důstojnější rozloučení s letkou a létáním vůbec jsem si ani nemohl přát," řekl Míka, který odchází na rok studovat na prestižní americkou akademii U.S. Air War College.

Tradice tygřích letek Tradice tygřích letek vznikla už za druhé světové války mezi americkými piloty. V šedesátých letech minulého století se piloti tygřích letek armád členských států NATO začali na několikadenních manévrech setkávat, aby společně procvičili nové způsoby leteckého boje, vyměnili si zkušenosti či otestovali stroje svých kolegů. V roce 1961 se tehdejší francouzský ministr obrany Pierre Messner pokusil upevnit vojenskou spolupráci s USA a doporučil svým jednotkám vytvořit mezinárodní spojenectví letek. Další impuls vyslala 79. taktická stíhací letka americké armády působící v britském Woodbridge, která měla ve znaku velkou kočku. S podporou ministra Messnera velení americké letky hledalo francouzskou jednotku, která by měla stejné logo. Tou byla Escadron de Chasse ze základny Cambrai Epinoy pyšnící se znakem s tygří hlavou. V červenci 1961 pak piloti uspořádali první setkání letek, takzvaný Tiger Meet. Tradice setkání pokračovala a v roce 1977 vyrobili londýnští řemeslníci trofej - sošku Silver Tiger Trophy pro nejprofesionálnější letku. Postupně se do skupiny tygřích letek zapojili piloti z dalších členských zemí NATO. V současnosti má asociace tygřích letek 21 řádných členů ze zemí Aliance a neutrálního Švýcarska. Dalších 13 letek pak může využívat čestného či zkušebního členství v NATO Tiger Association. Českou republiku v elitním klubu dlouhé roky úspěšně zastupuje dříve přerovská 231. letka a po stěhování do Náměšti nad Oslavou přejmenovaná 221. letka bitevních vrtulníků Mi-24/35. Právoplatným členem se letka stala v roce 2001 a byla vůbec první letkou z bývalého východního bloku, která získala plné členství. O rok později už čeští letci v soutěži v Portugalsku zvítězili.