Společná deklarace EU a NATO, kterou podepsali generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a předsedové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Clauder Juncker, přichází dva roky po první podobné dohodě ve Varšavě. Konstatuje, že obě organizace posílí spolupráci v celé řadě bezpečnostních oblastí.

Zaměří se především na takzvanou vojenskou mobilitu, boj proti terorismu a odolnost vůči chemickým, biologickým a jaderným hrozbám. „Chceme chránit evropské občany všemi dostupnými prostředky a není pro to lepší partner než NATO,“ prohlásil po podpisu deklarace předseda Evropské rady Donald Tusk.

Evropská unie s Aliancí se chtějí zaměřit především na realizaci konkrétních viditelných kroků, které mají v příštích letech zlepšit takzvanou vojenskou mobilitu, tedy schopnost přesunu vojenských jednotek a techniky napříč Evropou v případě nějakého ohrožení či krize.

Lepší mosty, silnice a železnice

Klíčová je proto dopravní infrastruktura včetně dostatečné nosnosti mostů, propustnosti silnic, bezproblémového využívání železnic, přístavů a letišť pro vojenské účely a rovněž omezení byrokratických překážek, které přesuny vojenských sil přes hranice komplikují. „Musíme zajistit co nejúčinnější zapojení spojenců ze zemí mimo EU do naší spolupráce a vyhnout se vytváření nových překážek,“ uvedl šéf NATO Stoltenberg.

Upozornil, že po odchodu Británie z EU bude až 80 procent obranných výdajů v rámci NATO pocházet od spojenců ze zemí mimo EU. Připomněl však, že modernizace infrastruktury a zrychlení přesunu sil není důležitá jen pro obranu evropských zemí, ale i Spojených států, Kanady a dalších partnerských zemí.

Evropa, respektive evropští členové NATO, čelí v poslední době tvrdé kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že na svou obranu nedávají dost a „využívají USA jako kasičku“. Naposledy Trump ostře kritizoval několik zemí v dopisech adresovaných jejich představitelům.

Podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska si ale americký prezident může být jistý, že právě „tyto peníze“ budou další investicí ke společné obraně Evropy i USA. Unie chce totiž v následujících letech vynaložit na zlepšení infrastruktury pro obranu miliardy eur. Tusk připomněl, že Evropané dávají na obranu více než Rusko a stejně jako Čína.

„Važ si svých spojenců Ameriko. Nemáš jich tolik,“ odmítl Tusk Trumpovo tvrzení, že Spojené státy samy musí chránit Evropu. Konstatoval, že evropské země výdaje na obranu postupně zvyšují.

Za důležitější však označil solidaritu mezi spojenci a připomněl, že právě Evropa jako první reagovala na teroristické útoky 11. září 2001 na Washington a New York a že 870 mužů a žen položilo dosud své životy v boji po boku amerických vojáků v Afghánistánu. „Včetně čtyřiceti z mé země, z Polska,“ dodal někdejší polský premiér.

Trumpa před summitem NATO vyzval, aby na to pamatoval nejen při jednání se spojenci v Bruselu, ale také při chystané schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o několik dní později v Helsinkách. „Je vždy dobré vědět, kdo je strategický přítel a kdo je strategický problém,“ prohlásil Tusk.