Jen z aliančních velitelství v Německu, Belgii, Nizozemí a Británii bylo k 27. září staženo 149 vojenských představitelů, z nichž většina byla po návratu do Turecka propuštěna ze služby, zatčena a uvězněna. Celkem bylo z turecké armády zatím vyloučeno 400 vojenských představitelů a přidělenců v zahraničí.

Z padesáti vojáků na tureckém velvyslanectví při centrále NATO v Bruselu zůstalo jen devět, informovala agentura Reuters s tím, že turečtí představitelé teď chybí u aliančních jednání. Turecký velvyslanec Mehmet Hakan Olcay odmítl informace komentovat.

Ambasáda má na svých internetových stránkách speciální přílohu s videozáznamy z červencového převratu, včetně útoků na prezidentský palác nebo na policejní centrálu v Ankaře.

Někteří z odvolaných špičkových důstojníků se podle agentury odmítli v vrátit do Turecka, právě ze strachu z uvěznění. Podle nařízení Ankary měli odcestovat do tří dnů. Agentura zmiňuje například elitního pilota instruktora nebo plukovníka Azize Erdogana z centrály Aliance.

„Společným jmenovatelem těchto obětí je, že všichni z nich mají západní vzdělání a sekulární myšlení,“ citovala agentura Reuters s údajného dopisu, který plukovník zanechal v sídle NATO kolegům na rozloučenou. Shoda jeho příjmení s tureckým prezidentem je prý jen náhoda.

Podle posledních údajů bylo po zmařeném červencovém pokusu o převrat propuštěno z různých státních institucí na 100 tisíc lidí. Od vojáků, přes policisty až po učitele a soudce. Tisíce lidí byly zatčeny.

Rozsáhlé čistky bránil tento týden turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Ve svém projevu k Radě Evropy ve Štrasburku uvedl, že „teroristická organizace“ pronikala do tureckých státních institucí po dobu patnácti let a dosadila své členy do vlivných i strategických pozic.

Západní spojenci i organizace naléhají na Ankaru, aby ukončila v zemi výjimečný stav, který platí od července. Rada Evropy obvinila Turecko, že situaci využívá, aby odstranila jakoukoli opozici vůči prezidentu Erdoganovi.

Podle šéfa turecké diplomacie Çavuşoğlu ale Turecko pro zachování své bezpečnosti muselo sáhnut k takovým opatřením. „Více než 80 procent obyvatel výjimečný stav podporuje a my jsme tváří v tvář alianci zla neměli jinou možnost,“ řekl Çavuşoğlu.

Za potlačeným převratem stál podle turecké vlády duchovní Fethullah Gülen, který dlouhodobě žije v USA. Ankara do Washingtonu poslala několik žádostí o jeho vydání. Gülen však jakýkoli podíl na červencových událostech odmítá. Před časem naopak duchovní obvinil ze zosnování puče tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který si tím podle něj chtěl upevnit moc v zemi.