Je to velmi těžká situace, ve které se nacházejí, a je to velmi těžká situace, do které se dostaly Spojené státy... uvidíme. Není to ale spravedlivé,“ prohlásil k tureckému nákupu ruského zbraňového systému v úterý Donald Trump v Bílém domě.

Žádné konkrétní podrobnosti o tom, zda a jaké sankce vůči Ankaře bude Washington uplatňovat, ale neoznámil.

„Koupili si ruské rakety, nesmíme jim prodávat letadla za miliardy. Není to spravedlivá situace,“ citovala Trumpa například stanice CNN s tím, že americký prezident kritizoval především možný zánik pracovních míst, které by sankce vůči Turecku a vyloučení z programu letounu F-35 s sebou neslo.

Turecko začalo na sklonku minulého týdne přebírat dodávky ruského protivzdušného raketového systému S-400. Ankara podepsala s Moskvou kontrakt za 2,5 miliardy dolarů už v prosinci 2017. Od té doby čelí ostré kritice spojenců z NATO a především Spojených států. Aliance tvrdí, že ruské střely země-vzduch jsou ohrožením, se zbraňovými systémy NATO nejsou kompatibilní a nebude je možné do společné protivzdušné obrany integrovat.

Za hlavní překážku Američané považují, že by ruský systém mohl získávat citlivá data o nových bojových letounech F-35, která se v příštích letech stanou standardem vzdušných sil NATO.

Fotografie

Spojené státy opakovaně vyzvaly Turecko, aby od smlouvy s Ruskem odstoupilo. Americké ultimátum pro Turecko vyprší 31. července a zní jasně: buď se vzdáte nákupu protivzdušného systému S-400 z Ruska, nebo končíte v projektu nejmodernějších letounů páté generace F-35, žádný ze stovky objednaných strojů nedostanete a ještě to pocítíte v rámci ekonomických sankcí.

Na jejich rychlé zavedení naléhají američtí senátoři. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan „zvolil nebezpečné partnerství s (Putinem) na úkor bezpečnosti Turecka, ekonomické prosperity a integrity aliance NATO,“ vyzvala Trumpa skupina demokratických i republikánských senátorů.

Nekompromisní je v tomto ohledu i Trumpův kandidát na post ministra obrany Mark Esper. „Můžete mít buď S-400 nebo F-35. Nemůžete mít oboje,“ vzkázal Ankaře během úterního slyšení před vlivným senátním výborem pro ozbrojené služby.

Nákup ruského systému pak označil za zklamání, když Turecko podle jeho slov platí dlouhodobě za schopného spojence. „Je velmi skličující vidět, jak se v posledních několika letech odklonili,“ dodal.

Sankce má Trumpova administrativa zvolit na základě sankčního zákona CAATSA, který trestá Rusko za anexi Krymu z roku 2014, za účast Moskvy v syrské válce a za vměšování do prezidentských voleb v USA. Ankara může být zcela odříznuta od amerických finančních trhů.

Erdgoan: Dá-li Bůh, budeme jedni z mála

Pentagon už počátkem června také zastavil výcvik tureckých pilotů na nových letounech, který do té doby probíhal v Arizoně. Po zavedení sankcí a vyloučení Turecka z programu by museli piloti opustit USA, turecké firmy by ztratily významné zakázky a přístup k technologiím a trhům.

Experti soudí, že uvalení amerických sankcí a „vyhození“ z programu nejmodernějších bojových letounů, na jejichž vývoje se Turecko finančně podílí, může znamenat nejtěžší krizi v dosavadních vztazích a ještě větší příklon režimu tureckého prezidenta Erdogana k Moskvě.

Sám Erdogan počítá s tím, že ruský raketový systém Turecko plně zařadí do své výzbroje do roka a v budoucnu se podle něj mají turecké firmy podílet i na jeho výrobě společně s Ruskem.

„Říkali, že je koupit nemohu. Říkali, že je nemůžu rozmístit. Říkali, že není správné je kupovat. A teď přistálo osmé letadlo a začalo vykládat náklad,“ citovala pondělní prohlášení Erdogana agentura Reuters.

„Dál-li Bůh, v dubnu 2020 nasazení dokončíme a staneme se jednou z mála zemí světa, která má takovouto protivzdušnou obranu,“ dodal.