Turecko chce na probíhající schůzce NATO otevřít otázku Sýrie

Turecko bude chtít na setkání NATO v Bruselu, které se koná dnes a zítra, otevřít otázku Sýrie, tvrdí zdroje z diplomatických kruhů. Do Bruselu dorazili ministr zahraničí Ahmet Davutoglu i ministr obrany Ismet Yilmaz, podle zdrojů však otázku Sýrie nepřednesou na oficiální schůzce, ale během bilaterálních rozhovorů s partnerskými státy.

Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan již dříve tento měsíc naznačil, že by jeho země mohla NATO vyzvat k ochraně svých hranic před syrskými jednotkami. Turecko by dokonce NATO mohlo požádat o aktivaci Článku 5 Washingtonské smlouvy, který říká, že útok na jednoho člena Aliance je považován za útok na všechny.

Konference v Bruselu má být přípravou na summit NATO, který se odehraje v květnu v Chicagu. Hlavním tématem schůzek má být alianční mise v Afghánistánu a situace v Libyi. Ministři zahraničí a obrany členských států NATO se však budou zabývat i protiraketovou obranou a vztahy s Ruskem.

Kam dál?
Syrští uprchlíci v Turecku by mohli zapříčinit aktivaci článku 5

Zdroj: Today’s Zaman (Turecko)

---

NATO jedná o budoucnosti Afghánistánu

Zástupci členských států NATO na schůzce v Bruselu dokončují plány na stažení aliančních bojových jednotek z Afghánistánu, které má proběhnout příští rok. Spojenci se tak snaží veřejnosti ukázat, že nepopulární válka již brzy skončí.

Aliance však vysílá signál i Afgháncům, které ubezpečuje, že nebudou ponecháni napospas osudu po roce 2014, kdy ze země odejdou bojové jednotky. Podle generálního tajemníka NATO Anders Fogh Rasmussena bude Aliance pokračovat ve výcviku afghánských bezpečnostních sil.
 
NATO chce zároveň zajistit celosvětovou podporu afghánské vládě. „Očekávám, že členské státy i partnerské země budou sdílet férový podíl zátěže po roce 2014,“ uvedl Rasmussen. Roční náklady jsou přitom odhadovány na 4 miliardy dolarů. Podle představy NATO by se na stabilitě Afghánistánu měly podílet i země jako je Čína či Rusko.

Kam dál?
Alianční ministři budou v Bruselu jednat o afghánské bezpečnosti z 16. dubna – odkaz ale nefunguje!

Zdroj: The Washington Post (USA), Kuwait News Agency (Kuvajt)

---

Na chicagský summit dohlédnou i vojáci národní gardy

Na organizaci summitu NATO v Chicagu, který se koná příští měsíc, se budou podílet i stovky vojáků z Illinoiské národní gardy. Okolo 500-600 příslušníků gardy bude pomáhat zahraničním hostům při přesouvání mezi jednotlivými částmi města, oznámil Troy Scott z Illinoiské národní gardy.

Čtěte speciál k summitu

Další část vojáků bude v tu chvíli v okolí Chicaga na intenzivním cvičení okamžité reakce. Budou tak připraveni rychle zasáhnout, pokud by během summitu došlo k nějakým problémům.

Kolik bude v Chicagu protestujících a jaké mohou způsobit škody, není stále známé. Starosta města Rahm Emanuel však věří, že policie dokáže udržet pořádek. Emanuel připodobnil událost k politickému sjezdu, až na to, že bezpečnost bude na mnohem větší úrovni, neboť „tu bude celý svět“.

Kam dál?
Chicagský summit zaplatí americká vláda i soukromé firmy
Organizátoři summitu NATO přijeli na obhlídku Chicaga

Zdroj: Chicago Tribune (USA)

---

Polsko bude nadále chránit pobaltské státy

Polské letectvo bude pokračovat v alianční misi na ochranu leteckého prostoru nad Pobaltím, oznámil polský prezident Bronislaw Komorovski. Prezident o otázce jednal s estonským protějškem Toomasem Hendrikem Ilvesem a lotyšským prezidentem Andrisem Berzinsem.

„Polští vojáci budou pokračovat v ochraně nebe nad pobaltskými státy. Je to náš příspěvek regionální bezpečnosti,“ sdělil Komorowski. O ochranu Pobaltí se starají čtyři polské stíhačky MiG-29.

Litva se rozhovorů s Polskem o prodloužení mise nezúčastnila kvůli nynějšímu napětí mezi oběma zeměmi. Varšava po Vilniusu žádá více práv pro Poláky žijící v Litvě, mimo jiné zavedení dvoujazyčných názvů na některých tradičně polských místech.

Kam dál?
Estonsko si pochvaluje prodloužení mise NATO v Pobaltí

Zdroj: WSLS (USA)

---

Celosvětové výdaje na zbrojení zůstávají na stejné úrovni

Celosvětové výdaje na zbrojení se v loňském zvýšily o pouhých 0,3 %, a zůstaly tak na téměř stejné úrovni jako v roce 2010, oznámil think tank Stockholm International Peace Research (SIPRI). „Malý nárůst signalizuje konec postupného zvyšování vojenských výdajů mez roky 1998 a 2010,“ stojí ve zprávě SIPR. Za zastavením nárůstu výdajů na zbrojení vidí SIPR dopady globální ekonomické krize a s ní spojené škrty v rozpočtech.

Škrty v armádních rozpočtech se týkají hlavně Evropy. Rozpočet snížila Francie, Německo a Británie, největší škrty však provedly země potýkající se s dluhovou krizí – Řecko, Španělsko, Itálie a Irsko. V roce 2011 snížilo své armádní rozpočty šest z předních států světa – Brazílie, Francie, Německo, Indie, Velká Británie a USA.

Jiné státy, hlavně Čína a Rusko, však své vojenské rozpočty výrazně navýšily. Rusko zvýšilo svůj armádní rozpočet v loňském roce o 9,3 %, díky čemuž poskočilo v žebříčku celosvětových výdajů na zbrojení na třetí místo. Čína své výdaje na zbrojení zvýšila meziročně o 6,7 %.

Zdroj: Defense News (USA)