Trump měl pozastavit vojenskou pomoc Ukrajině ještě před telefonátem se Zelenským, tvrdí američtí představitelé

Americký prezident Donald Trump požádal personálního šéfa Bílého domu Micka Mulvaneyho, aby pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 400 miliónů dolarů. Došlo k tomu přibližně týden před tím, než Trump telefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Při společném rozhovoru měl Trump na Zelenského tlačit, aby mu pomohl v otázce vyšetřování Huntera Bidena, syna bývalého viceprezidenta Joea Bidena, který na Ukrajině působí se svým byznysem.

Trump od poloviny letošního léta přezkoumával programy zahraniční pomoci, a to především s ohledem na korupci. Podle amerického prezidenta Ukrajina svěřenými prostředky mrhala. Dříve přitom příliš zájmu o tuto východoevropskou zemi nejevil. Změnilo se to, když jeho osobní právník Rudy Giuliani podal matoucí obvinění z korupce na otce a syna Bidenovy. Důkazy o jejich prohřešcích však nejsou veřejně známy.

Kam dál?
Biden varoval před zánikem NATO, kdyby Trump znovu zvítězil (8.7. 2019)

Zdroj: CNN (USA)

---

Počet nebezpečných zásahů vůči ruským letounům klesá, tvrdí americký generál

Podle velitele amerických sil v Evropě generála Toda Wolterse počet riskantních setkání s ruskými letouny klesá. V posledních dvou letech se dle jeho slov obešla naprostá většina zásahů bez nebezpečných manévrů a pokud k nim došlo, šlo většinou o mladé piloty, kteří se „chtěli předvést“.

Podle Wolterse připadají na jeden zásah ruského letadla vůči letadlu NATO tři zásahy NATO vůči letounu z Ruska. „Když řeknu, že máme bilanci 3:1, dá vám to trochu představu o připravenosti sil NATO. Jsme houževnatí a pohotoví,“ okomentoval Wolters situaci. Za poslední čtyři roky přitom došlo nad mezinárodními vodami k tisícům takových zásahů.

Kam dál?
Manévr ruské stíhačky byl nebezpečný, hodnotí NATO incident nad Baltem (15.8. 2019)

Zdroj: Business Insider (USA)

---

Stoltenberg: Složitá doba vyžaduje, abychom se spojili napříč národy

Zatímco někteří světoví vůdci bojují především za národní zájmy svých zemí a odsuzují globalismus, generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg tvrdí, že důležitost Aliance roste.

„V době, která je nejasná a nepředvídatelná, narůstá dle mého důležitost mezinárodních uskupení, jako je například NATO,“ sdělil Stoltenberg novinářům před budovou OSN v New Yorku.

Jeho vystoupení bylo reakcí na slova generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese o složitém světě postupně směřujícím k polaritě mezi USA a Čínou a proslov amerického prezidenta Donalda Trumpa o světě, který přestává patřit globalistům. Trump také již poněkolikáté vyzval země NATO, aby splatily svůj podíl na bezpečností zátěži, kterou za ně Spojené státy nesou.

Podle Stoltenberga však z členství v Alianci plynou Spojeným státům také značné výhody. „Síla národa se neměří jen sílou ekonomiky či počtem vojáků, ale také počtem přátel“, vzkázal nepřímo Trumpovi.

Kam dál?
Spojenci v NATO by mohli uhradit vojenské projekty, na něž USA nemají peníze kvůli stavbě zdi na hranici s Mexikem (10.9. 2019)

Zdroj: Associated Press (USA)

---

Putin v reakci na saúdskoarabský incident otestoval střely S-400

Pouze několik hodin před zasedáním Valného shromáždění OSN demonstroval Vladimir Putin vojenskou sílu Ruska. Šlo o test systému protivzdušné obrany S-400, který provedl raketový pluk Východního vojenského okruhu na polygonu Telemba. Při testu bylo zasaženo několik vysoce manévrovatelných rychle letících cílů.

Podle oficiální tiskové zprávy „byla na zkušebním polygonu vytvořena složitá situace simulující útok nepřátelského letectva“. Krom systémů S-400 byly do testu zapojeny také systémy krátkého dosahu Pantsir, jejichž nasazení mělo být rovněž úspěšné.

Úspěch ruských testů je v přímém kontrastu s nedávným selháním amerického protivzdušného systému Patriot v Saúdské Arábii. Putin se již nechal slyšet, že Saúdům střely S-400 nabídne.

Kam dál?
První dodávka raket z Ruska. Turecko pořizuje S-400 navzdory spojencům (12.7. 2019)

Zdroj: Express (Velká Británie)

---

Prezidenti USA a Polska podepsali smlouvu o posílení americké přítomnosti v Polsku

Americký prezident Donald Trump a jeho polský protějšek Andrzej Duda podepsali společnou deklaraci o posílení obranné spolupráce, která přinese posílení americké vojenské přítomnosti v Polsku. Očekává se, že současných asi 4 500 vojáků, kteří na rotační bázi v Polsku působí, posílí další tisícovka.

V deklaraci také zazněla působiště nově rozšířené mise. Poznaň v západním Polsku bude sídlem divizního ředitelství a podpůrné skupiny americké armády. Drawsko Pomorskie na severozápadě země bude hostit Centrum bojového výcviku, které budou využívat armády obou zemí. Ve Vratislavi bude středisko letectva pro přepravu a v Łasku se zabydlí letka bezpilotních letounů. Lubliniec a Powidz poskytou útočiště speciálním silám, přičemž Powidz bude hostit ještě bojovou leteckou brigádu a prapor bojové podpory.

Kam dál?
Trump patrně oznámí nárůst počtu jednotek v Polsku (12.6. 2019)

Zdroj: Defense News (USA)