Pro představu a velmi zjednodušeně, za takovou sumu by si mohl každý Čech včetně dětí pořídit třípokojový byt v okresním městě a nové auto střední třídy.

Z osmadvacítky členských států Aliance dávají pochopitelně nejvíce peněz na armádu vojenské velmoci v čele s USA. Američané vydávají na obranu ročně přes 574 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 12 bilionů korun). Je to dvojnásobek toho, co ostatní členské státy NATO. Vyplývá to z oficiálních údajů, které zveřejnila bruselská centrála.

Za ohromnou sumou je třeba si představit nejsilnější armádu světa - přes 1,36 milionů vojáků, investice do nejmodernějších technologií a zbraňových systémů a v neposlední řadě také přítomnost amerických jednotek prakticky po celé planetě.

Druhou početně nejsilnější armádu v NATO má Turecko, spolu s Albánií dvě muslimské země mezi spojenci. V turecké armádě sloužilo podle alianční statistiky takřka půl milionu lidí.

Následují Německo (254 tisíc vojáků), Francie (243 tisíc), Itálie a Velká Británie (shodně 197 tisíc). Česká republika patří se svou armádou do druhé poloviny žebříčku (24 tisíc vojáků). Velikostí ji lze srovnávat s Belgií (36 tisíc), Norskem nebo Dánskem (19 tisíc).

Nejmenší armády udržují Lucembursko (900 vojáků) a trojlístek pobaltských zemí - Litva Lotyško, Estonsko. Island armádu nemá vůbec.

Zajímavé je, že většina aliančních členů dnes zdaleka nedává na obranné výdaje dohodnutá dvě procenta z hrubého domácího produktu. Daří se to pouze pětici zemí: USA, Velké Británii, Francii, Řecku a Albánii. Ostatní vynakládají na obranu méně, než by měly.

Aliance chce šetřit
Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena je hlavním důvodem pro zeštíhlování armádních rozpočtů ekonomická krize a napnuté rozpočty jednotlivých států.

Ministerstva obrany jsou v mnoha zemích pod nesmírným tlakem a musí hledat úspory. Rasmussen ale varoval, že při hledání úspor je potřeba "osekat tuk a nikoliv svaly". Řada zemí totiž přistoupila k mnohdy velmi hlubokým škrtům.

Ušetřit chce i samotná Aliance jako instituce. Během následujících pěti let by to díky zefektivnění velitelských struktur a snížení počtu komisí a výborů až o tři čtvrtiny by mělo být až 1,5 miliardy eur. "Bude to napříč celým fungováním Aliance, redukcí výborů, efektivnější velitelskou strukturou, lepšími kontrakty," uvedl Rasmussen.

Každá členská země Aliance do společného rozpočtu ročně přispívá určitou částkou. V případě Česka je to přes 400 milionů korun. Peníze ale proudí i obráceně ve formě obranných investic.

Doposud Severoatlantická aliance poskytla České republice v celé řadě projektů do obranné infrastruktury přes tři miliardy korun. Ze společných peněz Aliance zajišťuje svůj chod, ale například i zahraniční operace.