Kdysi dvousettisícová armáda založená na všeobecné branné povinnosti za ty roky radikálně zeštíhlela. Letos armáda zaměstnávala 34.600 lidí - 24.100 profesionálních vojáků a 10.500 civilistů.

Přesně před pěti lety skončila doba, kdy musel prakticky každý mladík narukovat do kasáren, mnohdy na druhý konec republiky a tam z něj za dva roky z chlapců "udělali chlapy". Ještě v roce 1994 muselo do služby asi 45 tisíc mladíků.

O dalších pět let později něco přes 30 tisíc a v roce 2004 už jen pouze 1600 posledních. Díky zkrácení služby už ne na dva roky, ale jen na pár měsíců.

Armáda si přitom vojáky v poslední fázi přechodu k plně profesionální vybírala podle profesních znalostí. Chyběl-li někde kuchař, povolávací rozkaz dostal mladík, který se vyučil kuchařem. "Někdo to určitě bere jako smůlu. Jiní ne, protože chtějí pokračovat jako vojáci z povolání, nebo u policie či hasičů, kde je zatím požadavek na absolvování vojny," řekl tehdejší náčelník generálního štábu Pavla Štefku.

136 let povinné vojny
A jak se historicky poslední záklaďáci koncem roku 2004 loučili? Tradiční bouřlivé odpočítávání "tři, dva, jedna, civiiil!" tehdy zaznělo ze základen po celé zemi už 22. prosince. Záklaďáky propustilo do civilu 71 útvarů a zařízení v 35 posádkových městech, včetně Prahy. Společně s povinnou vojenskou službou skončila i civilní služba v nemocnicích, školách a dalších zařízeních.

Například 156. záchranný prapor v Olomouci tehdy ráno opouštělo 21 mladíků. "Těším se domů, ale vojna mi dala spoustu zkušeností. Určitě jsme měli větší pohodu, než záklaďáci před námi," říkal tehdy jednadvacetiletý Lumír Jiříček z Frýdku-Místku. Půl roku podle svých slov prakticky jen uklízel a další měsíce strávil v kuchyni.

Do nového dne, kdy skončila jejich služba, se probudili už v šest hodin ráno. "Odevzdávali jsme poslední zbytky výstroje a uklidili pokoje," popsal poslední den na vojně Jakub Molín z Komorní Lhotky.

Ještě za tmy pak dostali od velitel pamětní listy a dostali poučení, že se v civilu co nejdříve musí ohlásit na úřadě práce a přehlásit k nové zdravotní pojišťovně. Armádní autobus je pak před osmou ráno odvezl zavezl na vlakové nádraží.

Povinná vojna skončila. v českých zemích trvala 136 let. Už v roce 1868 tehdejší branný zákon zavedl všeobecnou brannou povinnost, která se týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Poté následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně.