„Pro Českou republiku je to již třetí taková mise v pobaltských státech, ale poprvé zajišťujeme ochranu vzdušného prostoru z Estonska. Tato mise je pro nás nanejvýš důležitá - nejen jako závazek členství v NATO, ale také jako snaha přispět k ochraně východní hranice NATO a čelit hrozbám za jeho hranicemi,“ uvedl při slavnostním ceremoniálu český ministr obrany Lubomír Metnar.

Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 střídají spojenci z Aliance. Česká armáda do Estonska vyslala pět gripenů a zhruba devadesát vojáků. Operační úkol převzali od britské RAF.

Úkoly budou čeští letci se čtyřmi pohotovostními stroji Gripen a jedním záložním plnit stejné jako při předchozích dvou nasazeních v letech 2009 a 2012 - chránit nepřetržitě nebe v rámci takzvané mise Air Policing: identifikovat neznámé letouny, které se objeví blízko vzdušného prostoru a z různých důvodů nekomunikují s řízením letového provozu.

České gripeny jsou pro misi vyzbrojeny standardně řízenými střelami vzduch-vzduch pro krátkou a střední vzdálenost a vestavěným kanonem. Poprvé ale mají v podvěsu nainstalované také speciální ozařovací a průzkumné kontejnery Litening 4i. Ačkoliv jsou primárně používány pro přesné údery proti pozemním cílům, umožňují také identifikaci cíle na větší vzdálenost.

„Díky úspornému švédskému systému pojetí moderního stíhače a údržby jsme schopni obsluhovat letoun s přibližně polovinou personálu, než je tomu u ostatních srovnatelných letounů v dané kategorii,“ podotkl velitel českých letců v Estonsku a zároveň jeden z pilotů Pavel Pavlík.

Estonský ministr obrany Jüri Luik přivítal, že se čeští piloti a česká armáda do ochrany vzdušného prostoru Estonska a NATO zapojili. Podle ČTK uvedl, že ruská agrese na Donbasu jasně ukázala, že NATO musí ukázat svou jednotu, a to nejenom v politickém smyslu, ale také při rozvoji svých vojenských schopností.

Ruská letadla podle něj často létají těsně kolem estonských hranic a někdy je i narušují, i když ne příliš dramaticky. Estonský ministr si je jistý, že přítomnost aliančních stíhacích pilotů nutí Rusko, aby se chovalo mnohem lépe a podle pravidel.

„Estonsko vstoupilo do NATO na jaře před 15 lety. Od okamžiku, kdy se tři pobaltské státy stali spojenci, začala pobaltská letecká bezpečnostní mise,“ připomněl Luik.

Druhá pohotovostní základna NATO je pak umístěna v litevském Šiauliai, kde přebírají na čtyři měsíce pohotovost belgičtí a dánští letci se stroji F-16 od maďarských a španělských kolegů v úterý.