„Schopnost NATO rychle reagovat na jakoukoli hrozbu závisí na naší robustní a flexibilní struktuře velení,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Aliance podle něj čelí výzvám, které jsou daleko složitější než v dobách takzvané studené války. V rámci existujícího velitelství společných sil v italské Neapoli proto vznikne regionální specializované centrum, jehož hlavní náplní práce bude analýza a vyhodnocování hrozeb přicházejících z jihu a koordinace aliančních aktivit na jižním křídle.

Středisko podle Stoltenberga bude jistým neuralgickým bodem pro zvyšování schopností pochopit problémy z širšího Středního východu a severní Afriky a najít pro ně řešení. „Očekáváme, že v centru bude asi sto lidí vyhodnocovat potenciální hrozby a jednat s partnerskými zeměmi v regionu a organizacemi,“ řekl.

Jak podotkl, půjde jen však jen o dílčí část posílení aliančních schopností na jižním křídle. Kromě zintenzivnění cvičení v celé oblasti včetně spolupráce se Silami rychlé reakce NATO chtějí spojenci zlepšit společné zpravodajské, průzkumné a sledovací systémy.

„Boj proti hrozbám pramenících ze Středního východu a severní Afriky je nedílnou součástí naší reakce,“ dodal Stoltenberg. Připomněl, že už příští rok dosáhne operačních schopností alianční systém AGS, tedy systém pozemního sledování cílů s letkou bezpilotních letounů Global Hawk a střediskem na sicilské Sigonelle.

Letouny budou schopné monitorovat z výšky ohromné oblasti a zároveň sledovat desetitisíce pohybujících se objektů.

Zároveň chce Aliance už nyní hledat adekvátní náhradu za flotilu průzkumných letounů včasné výstrahy AWACS. Stroje s charakteristikou kruhovou anténou na hřbetě v současnosti pomáhají koaličním silám při úderech proti islamistům v Sýrii a v Iráku.

„Abychom zajistili, že zůstaneme na špici, ministři se shodli na vývoji schopností, které nahradí letouny AWACS po jejich vyřazení ze služby kolem roku 2035,“ konstatoval Stoltenberg.