„Amerika bude plnit své závazky, ale pokud vaše národy nechtějí vidět Ameriku utlumit své závazky k této Alianci, každé z vašich hlavních měst musí ukázat podporu naší společné obraně,“ citovali Mattise američtí novináři, kteří šéfa Pentagonu po Evropě doprovázejí.

Mattis za zavřenými dveřmi prohlásil, že spojenci musí začít zvyšovat výdaje na obranu do konce roku, jinak by administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohla „mírnit své závazky“ vůči nim. Jakým způsobem ale neuvedl.

Podle něj by měl být právě tento rok pro Alianci milníkem, kdy vlády evropských zemí začnou plnit své závazky, tedy dávat na obranu 2 procenta HDP, jak se zavázaly se vstupem do NATO.

Šéf Pentagonu to označil za „spravedlivý požadavek“ založený na „politické realitě“ ve Washingtonu. „Americký daňový poplatník už nechce nést nepřiměřený podíl na obranu západních hodnot,“ prohlásil.

Tlak je v zájmu všech, tvrdí šéf NATO

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je americký tlak na zvýšení obranných výdajů v zájmu všech členů.

Stoltenberg připomněl, že zastavit pokles ve výdajích na obranu se podařilo Alianci v roce 2015 a loni už 22 spojeneckých zemí z 28 posílilo své obranné rozpočty. Konkrétně se výdaje na obranu celkově zvedly o 3,8 procenta, tedy zhruba 10 miliard dolarů. „Postupně jdeme správným směrem. Ale zbývá ještě velmi dlouhá cesta,“ řekl.

Celkový dojem je ovšem podle jeho slov smíšený, když někteří spojenci skutečně navyšují reálné investice do obrany a další se stále potýkají na stejné hranici jako dosud. „Diskutujeme proto o tom, jak můžeme udržet pozitivní dynamiku. Například prostřednictvím národních plánů s jasnými milníky,“ dodal.

Podle britského ministra obrany Michaela Fallon šéf Pentagonu ostatním členům NATO jasně řekl, že „Kongres nebude nadále tolerovat nerovné rozdělení zátěže“. Londýn proto navrhuje vytvoření plánu, který by jasně stanovil, jak výdaje na obranu zvyšovat.

Právě Británie spolu s Estonskem, Polskem a Řeckem jsou jedinými zeměmi, které na obranu dávají stanovená 2 procenta HDP. Dosažení této hranice už pro příští rok avizovala také Litva.

Spojené státy jsou zdaleka nejsilnějším členem NATO a utrácí více na obranu než všichni ostatní dohromady (3,61 procenta HDP). Naproti tomu například Německo dává na obranu jen 1,19 procenta. Hned desítka evropských zemí, včetně Česka, pak ještě méně. Sedm členských zemí - včetně Kanady, Itálie a Španělska - by muselo obranné výdaje prakticky zdvojnásobit.

Stropnický chce pro armádu více

Mattisova slova nechtěl český ministr obrany Martin Stropnický interpretovat nějak dramaticky s tím, že překvapení se nekonalo. „Řekl to, co jsme všichni čekali. Upřímně řečeno myslím, že spousta ministrů - a já mezi ně patřím - ten projev hodnotí jako obrovský příklon Spojených států k té alianční ideji jako takové,“ citovala ministra agentura ČTK.

Základem Mattisova projevu bylo, že silné NATO potřebuje silné členské státy, míní český ministr. Česko na jednání informovalo podle Stropnického o tom, jak se jeho financování obrany vyvíjí.

Stropnický jen několik hodin před schůzkou ministrů uvedl, že očekává v příštích třech letech vyšší růst českého obranného rozpočtu. Na velitelském shromáždění proto vyzval představitele armády, aby chystalo investiční plány na příští roky ve svou variantách.

První má počítat s každoročním nárůstem rozpočtu o pět miliard korun, druhý s osmimiliardovým růstem. Stropnický předpokládá, že se jeho úřadu podaří s ministerstvem financí dojednat vyšší růst rozpočtu nejen na příští rok, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mělo dostat každoročně miliard osm.

Stropnický si podle svých slov nedovede představit, že by nebyl dodržen koaliční závazek, který počítá s dosažením výdajů na obranu do roku 2020 ve výši 1,4 procenta HDP. Nyní je to necelých 1,1 procenta.

Současný nárůst rozpočtu ale k dosažení slíbené hranice nevede. Podle schváleného výhledu předpokládaný rozpočet na rok 2018 činí 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy, což by bylo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo potřeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliardy a v roce 2020 o necelých osm miliard více.