natoaktual.cz

Summit NATO 2023

Speciální příloha
k summitu ve Vilniusu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Policejní mise EU v Bosně a Hercegovině skončila, mise EULEX v Kosovu se mění

    8. října 2012  14:12
    Po devíti a půl letech působení byla k 30. červnu ukončena policejní mise EU v Bosně a Hercegovině (EU Police Mission in Bosnia and Herzegovina. EUPM tak byla nejenom historicky první civilní misí EU rozmístěnou pod hlavičkou Evropské bezpečnostní a obranné politiky, ale také současně doposud nejdéle probíhající misí.  

    Zásahová jednotka bosenské Státní agentury pro vyšetřování a ochranu demonstruje své schopnosti. Na jejím výcviku se podílela i EU. (ilustrační foto) | foto: EUPM

    EUPM prošla několika fázemi, proměnami svého mandátu a s tím spojeným zaměřením svého fungování, díky čemuž byla jakousi laboratoří nejenom pro Evropskou unii, ale také pro celý region západního Balkánu a především pro hostitelskou zemi samotnou. Během jejího působení prošlo misí EUPM přes 2300 mezinárodních expertů ze všech 27 členských zemí EU, a dále řady nečlenských zemí (např. z Islandu, Kanady, Norska, Švýcarska, Turecka či Ukrajiny) a také téměř 500 bosenských pracovníků. Náklady mise EUPM placené z rozpočtu EU dosáhly téměř 33 milionů EUR.

    Výsledky mise EUPM

    Mezi nejviditelnější výsledky mise EUPM patřily také veřejné informační kampaně, včetně úspěšného zavedení čísla 122 jakožto jednotného policejního kontaktního telefonního čísla v celé Bosně.

    Od úzce zaměřeného počátečního mandátu mise EUPM, který počítal především s podpůrnou rolí při výcviku bosenských policistů, se EU musela postupně zaměřit na mnohem rozsáhlejší oblast aktivit, pokud chtěla dosáhnout dlouhodobějšího účinku při vybudování udržitelné, profesionálně fungující bosenské policejní struktury respektující multietnický princip bosenského státu. Mise EUPM se tak postupně zaměřila na podporu komplexní reformy bezpečnostního sektoru v Bosně a Hercegovině, především na široce definovanou oblast institucí právního státu.

    Členové mise EUPM poskytovali pomoc v řadě klíčových procesů - od institucionální reorganizace policejního a soudního systému, přes vybudování specializovaných orgánů pro boj s organizovaným zločinem a korupcí až po posílení přeshraniční a mezinárodní spolupráce a vytváření nových zákonných norem (včetně nových důležitých policejních zákonů z roku 2008).

    Mezi nejviditelnější výsledky mise EUPM patřily také veřejné informační kampaně, včetně úspěšného zavedení čísla 122 jakožto jednotného policejního kontaktního telefonního čísla v celé Bosně. Důležitým principem ovšem bylo v případě působení mise EUPM, že se jednalo o technickou misi, byť se silnou politickou podporou členských států EU (dlouhodobě se vysíláním expertů, včetně šéfa mise, angažovaly např. Itálie či Německo), podporující, ale nikoliv přímo vykonávající, práci policejních či soudních orgánů.

    Primární zodpovědnost tak zůstávala na bosenských institucích na státní, kantonální či místní úrovni. Bez aktivního zapojení bosenských partnerů by mise EUPM vytvářela kontraproduktivní kulturu závislosti a očekávání, že mezinárodní společenství spíše než bosenské instituce bude dlouhodobě zodpovědné za zajištění bezpečnosti a pořádku v zemi. Zdůraznění technického charakteru mise EUPM bylo důležité v dobách vypjatých politických debat o podobě bosenských policejních struktur, mechanismu jejich koordinace a spolupráce s prokurátory. I na straně EU samotné se v souvislosti s plánováním a následným fungováním EUPM podařilo dosáhnout důležitého pokroku.

    Nejprve došlo k ustavení a s rostoucí komplexitou civilních misí EU i k posílení specializovaných struktur civilního zvládání krizí. Podobně se také projevil posun od úzce zaměřených policejních ke komplexnějším misím, které se snažily přispět k systémovým změnám v šířeji definované oblasti právního státu či v reformě bezpečnostního sektoru. EU se také na základě dlouhodobého působení v Bosně snažila ustavit systém vyhodnocování vlastních zkušeností a osvědčených postupů, které mohla následně využít při plánování a provádění dalších civilních misí EU.

    Bosna a Hercegovina také zažila jeden z nejkomplexnějších systémů koordinace jednotlivých aktérů EU působících přímo na místě. V oblasti nástrojů EU ke zvládání krizí v ní na civilní straně od ledna 2003 působila policejní mise EUPM, na vojenské poté doplněná od prosince 2004 o vojenskou operaci Althea, na politické úrovni podporované dále strukturami Zvláštního představitele EU pro Bosnu a Hercegovinu a konečně nesmíme zapomenout ani na Delegaci Evropské komise.

    S přijetím Lisabonské smlouvy se podařilo částečně zjednodušit tuto strukturu a přistoupit k propojení struktur Zvláštního představitele EU s Delegací EU, v jejímž čele je nyní s obapolním mandátem Peter Sorensen. Právě tyto institucionální možnosti se staly základem strategie vedoucí k ukončení mise EUPM, avšak při zachování dlouhodobé podpory EU budování bosenských institucí v oblasti právního státu. Bosenští partneři tak budou moci využít projekt v objemu 7 milionů eur financovaný v rámci tzv. Předvstupního nástroje IPA a zaměřený na podporu spolupráce mezi policejními institucemi a prokurátory v boji se závažným zločinem. Podobně budou financovány konkrétní technické projekty například v oblasti Brčka a hraničního přechodu Bijana.

    Tyto projekty, stejně jako použití širokého spektra nástrojů EU, včetně civilních misí či vojenských operací, jsou v oblasti západního Balkánu vedeny jasnou snahou ochránit důležité zájmy občanů EU. Země západního Balkánu se nacházejí v bezprostředním sousedství území EU a představují pro organizovaný zločin důležité tranzitní země nebo přímo jeho zdroj. Podpora účinných policejních a soudních institucí v těchto zemích je proto v nejvlastnějším zájmu EU.

    Balkán směřuje do Evropy

    Přestože jednání mezi Bělehradem a Prištinou budou nepochybně dlouhá a složitá, tak jako v případě Bosny a Hercegoviny může EU nabídnout důležitou roli zprostředkovatele a poskytnout strategický rámec, jímž je evropská perspektiva celého regionu západního Balkánu.

    Stabilizační a asociační proces, který může vést po splnění konkrétních podmínek i k zahájení přístupových jednání s jednotlivými zeměmi západního Balkánu je proto velmi důkladný. Vyjednávání klíčových kapitol 23 a 24 týkajících se soudního systému, základních práv a spolupráce v oblasti soudnictví a vnitra jsou ovlivněna nedávnou zkušeností EU, což se promítá do tvrdších podmínek, kdy nestačí pouhé deklarace, ale je nutné prokázat účinné uvedení do praxe. Na druhé straně může EU nabídnout zajímavou "odměnu". Tou je vízová liberalizace jako viditelný výsledek, s praktickým dopadem na širokou populaci – ať už bosenskou, nebo srbskou.

    Pro celou oblast západního Balkánu je důležité, jak se podaří dále naplňovat její evropskou perspektivu. Chorvatsko by mělo k EU přistoupit příští rok, Černá Hora získala na konci června souhlas k zahájení přístupových rozhovorů, Srbsko získalo v březnu kandidátský status. Kosovo v září oslavilo skončení přechodného období "suverenity pod mezinárodním dohledem", ale jeho situace je mnohem komplikovanější – ať už v oblasti vztahů mezi Prištinou a Bělehradem nebo ve sféře mezinárodního uznání jeho nezávislosti, ke kterému se stále nepřipojilo pět zemí EU. Oblast, na které se podobně jako v případě Bosny a Hercegoviny shodnou všechny státy EU je ovšem důležitost institucí právního státu a boje s organizovaným zločinem na kosovském území.

    Právě s tímto cílem rozmístila EU v Kosovu v roce 2008 misi EULEX jako svoji doposud největší a nekomplexnější civilní misi. Po několikaletém působení mise EULEX se EU v létě dohodla na snížení početních stavů mise a částečném přeorientování její činnosti. Podobně jako v případě mise EUPM je dlouhodobým cílem poskytnout dostatek odborné pomoci při výcviku a budování místních institucí, aby dokázaly v policejní, celní pohraniční či justiční oblasti fungovat samostatně, při zachování evropských standardů.

    Přestože jednání mezi Bělehradem a Prištinou budou nepochybně dlouhá a složitá, tak jako v případě Bosny a Hercegoviny může EU nabídnout důležitou roli zprostředkovatele a poskytnout strategický rámec, jímž je evropská perspektiva celého regionu západního Balkánu, neboť přispívat ke stabilizaci a rozvoji západního Balkánu jakožto svého nejbližšího sousedství zůstane nepochybně jedním z důležitých zájmů EU i v následujících letech.

    Radek Khol
    autor je bezpečnostní analytik

    natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media