natoaktual.cz

Cena za radary je v pořádku, uvedl Metnar. Jedinou chybu odnesl úředník

30. ledna 2020  14:21,  aktualizováno  16:47
Nákup pasivních sledovacích systému pro armádu za 1,5 miliardy korun je v pořádku. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara to vyplývá ze závěrů důkladné kontroly, kterou před týdnem nařídil. Podle kritiků je cena příliš vysoká, když ministerstvo původně počítalo s poloviční částkou.  
Pasivní sledovací systém VERA-NG | foto: Era Pardubice
galerie Srovnání dodávek pro NATO a pro českou armádu Pasivní sledovací systém Věra Pasivní sledovací systém VERA-NG

„Kontrola neshledala žádná pochybení,“ uvedl Metnar při zveřejnění závěrů hloubkové kontroly zakázky. Na zvláštní tiskové konferenci řekl, že nákup dvou kompletů DPET je v pořádku, a to z hlediska ceny i procesu pořízení.

Ministerstvo obrany od českého výrobce ERA Pardubice pořizuje dva komplety nazvané DPET, jejichž jádrem jsou pasivní sledovací systémy Věra NG. Ty dovedou odhalit a sledovat v okruhu několika set kilometrů až 200 cílů, aniž by byly samy odhaleny. Na rozdíl od klasického radaru totiž nic nevysílají, ale samy elektromagnetické signály monitorují.

Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu zhruba 780 milionů korun. Podle Metnara tato částka vycházela z roku 2015, tedy ze starého ocenění systému, který armáda už měla, ale který nedosahuje zdaleka takových parametrů jako nové komplety.

„To byla jediná chyba. Už jsem přijal opatření, aby se neopakovala,“ řekl. Na ministerstvu kvůli „nepřesné“ ceně skončil jeden z úředníků. Ministerstvo obrany přitom chybu přiznalo už před několika týdny s tím, že současnou hodnotu zakázky ověřil nezávislý znalecký posudek.

Historie pasivních systémů

Vývoj pasivního systému Věra navázal na předchozí generace pasivních sledovacích systémů, které měla ve výzbroji už Československá lidová armáda. Princip už v padesátých letech objevil tým brněnského výzkumníka Vlastimila Pecha.

První takový vojenský systém z roku 1963 nesl označení „Kopáč“ a mohl sledovat 6 cílů. V roce 1979 přišel systém „Ramona“ (v kódu NATO jako „Soft Ball“), schopný sledovat najednou až sledovat 20 cílů.

Legendárním se pak stal systém „Tamara“ (v kódu NATO jako „Trash Can“), zavedený do výzbroje v roce 1987, o kterém se počátkem 90. let rozšířily masivně informace, že je schopen odhalit i americké „neviditelné“ letouny s technologií „Stealth“. To sice byl, ale jen za určitých podmínek, kdy měl letoun zapnutý radar, nebo vysílal. Systém byl schopen sledovat najednou až 23 radarových cílů a signály ze 48 automatických odpovídačů letounů.

Všechny systémy pocházely z dílen pardubické Tesly.

Systém „Věra“ pak vznikal od roku 1994 v nové společnosti Era, kterou založili bývalí pracovníci zkrachovalé Tesly, kteří znali „tajemství“ systému Tamara. Zároveň firma vyvinula i civilní verze pasivních sledovacích systémů, které se používají na letištích po celém světě.

Závěrem znalců bylo jednoznačné konstatování, že cena „je v místě a čase obvyklá a nespekulativní“. Podle náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filipa Říhy byla navíc cena předložená dodavatelem na začátku jednání ještě vyšší. Prvotní cena byla 1,393 milardy bez DPH. „V průběhu celkem osmi jednání došlo k úspoře 147 milionů korun bez DPH,“ řekl.

Metnar přesto nákup nechal prověřit v interním šetření. Dnes připomněl, že zakázku dvakrát jednohlasně schválilo kolegium ministra obrany, ve kterém zasedají i představitelé Vojenské policie a tajné služby Vojenské zpravodajství.

„Podobné útoky na nákupy techniky a vybavení pro naše vojáky mohou vést k ohrožení bezpečnosti České republiky,“ prohlásil Metnar.

Ministerstvo čelilo kritice také kvůli tomu, že když před šesti lety koupila pasivní sledovací systémy Věra Severoatlantická aliance, zaplatila jen 433 milionů bez DPH.

Podle Metnara i výrobce jde však o zcela jinou generaci sledovacího systému. Komplety pro českou armádu se liší. Zatímco alianční systémy nemají žádnou ochranu a jsou schopné detekovat jen vzdušné cíle, komplety pro armádu jsou připravené pro vyslání do bojových misí - mají balistickou ochranu a dovedou detekovat všechny cíle. „Armáda požadovala to nejlepší,“ řekl Metnar.

Podle náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty je dodávka pasivního sledovacího systému elektronického boje pro armádu významným modernizačním krokem. Zařazení špičkového systému podle jeho slov potvrdí vedoucí roli České republiky v tomto odvětví v rámci NATO. „Jde o bojový systém pro všechny operační domény, tedy pro zachycení cílů ve vzduchu, na zemi i na moři,“ dodal.

Srovnání dodávek pro NATO a pro českou armádu

Srovnání dodávek pro NATO a pro českou armádu

Vysvětlit okolnosti zakázky požadoval premiér Andrej Babiš i poslanci ze sněmovního branného výboru, který se zakázkou má zabývat příští středu.

Dovedou skrytě zjišťovat, analyzovat a vyhodnocovat primární radiolokační data, umožňují zmapování, určení přesné polohy a automatické sledování pozemních, leteckých i hladinových cílů a informace v reálném čase předávají do národních nebo aliančních systémů velení a řízení.

Podle plukovníka Petra Šnajdárka, vedoucího oddělení systému velení a řízení Armády ČR, je pořizován systém nejvyšší technologické úrovně pro pokrytí současných a budoucích bezpečnostních hrozeb.

Součástí dodávky jsou navíc automatizované anténní nosiče, boční a centrální přijímací stanice, dále řídící, spojovací a vyhodnocovací technologie, rekognoskační a servisní vozidla a samozřejmě sady náhradních dílů celého systému.

inc natoaktual.cz
zpět na článek