natoaktual.cz

Třináct ostrých startů nad Estonskem. Čeští letci s gripeny se vrátí domů

20. prosince 2019  14:14
Už třináct ostrých startů hlavně k nekomunikujícím ruským vojenským letounům mají na kontě čeští letci s gripeny, kteří od počátku září střeží nebe nad Pobaltím. Čtyřměsíční mise pomalu končí. Češi s koncem roku předají ochranu vzdušného prostoru pobaltských republik, které vlastní stíhací letectva nemají, svým polským kolegům.  
Dvojice JAS-39C Gripen českých Vzdušných sil při společném letu s F-18C finského letectva nad Baltem | foto: BAP
galerie Předletové kontrola letounu Gripen na stojánce základny Amari v Estonsku Trojice českých pilotů před dárky od dětí z českých škol navěšených na letounu Třináct ostrých startů nad Estonskem. Čeští letci s gripeny se vrátí domů Gripen českých Vzdušných sil doprovází v rámci ostrého startu ruský stroj An-26 Dvojice JAS-39C Gripen českých Vzdušných sil při společném letu s F-18C...

Čeští letci s pěti stroji gripen působící z estonské základny Ämari nalétali nad Baltem už přes 300 hodin a zaznamenali celkem 13 ostrých startů, takzvaných „Alpha Scramble“, potvrdil Generální štáb.

Museli startovat k „němým“ ruským vojenským letounům, které nekomunikovaly s řízením letového provozu, neměly letové plány nebo zapnuté automatické odpovídače.

FOTOGRAFIE

Předletové kontrola letounu Gripen na stojánce základny Amari v Estonsku
Trojice českých pilotů před dárky od dětí z českých škol navěšených na letounu
Třináct ostrých startů nad Estonskem. Čeští letci s gripeny se vrátí domů
Gripen českých Vzdušných sil doprovází v rámci ostrého startu ruský stroj An-26

Ruské letouny míří nejčastěji z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo v opačném směru. Jen v září se poplašné sirény pro české letce rozezněly pětkrát. Podrobnosti k jednotlivým případům však zatím velení armády neuvedlo.

Litva, Lotyšsko ani Estonsko nemají vlastní stíhací letouny a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru od roku 2004 střídají spojenci z Aliance.

Kromě ostré hotovosti, kdy nepřetržitě střeží oblast Baltu, absolvují čeští stíhači také cvičné lety. „Spolupracujeme s aliančními kolegy ve vzduchu i na zemi,“ vysvětluje velitel české jednotky a jeden z pilotů Pavel Pavlík.

Piloti tak strávili stovky hodin ve společných výcvikových misích například i s jednotkami aliančních předsunutých sil (eFP), které NATO v oblasti rozmístilo kvůli odstrašení Ruska.

Specifickým druhem výcviku, který čeští letci zkoušejí, jsou pak lety v nízkých hladinách nad mořem ve výšce pouhých několika desítek metrů. To si nad hustě obydleným územím České republiky a prakticky celé kontinentální Evropy jinak dovolit nemohou.

V pořadí již třetí mise českých letců v Pobaltí se pomalu chýlí ke konci. V letech 2009 a 2012 operovali čeští letci z letecké základny v litevském Šiauliai. V letech 2014, 2015 a 2016 pak čeští stíhači střežili vzdušný prostor Islandu.

Předání operačního úkolu je plánováno na 31. prosince. „Přelet gripenů a první části personálu by se pak měl uskutečnit ve čtvrtek 2. ledna,“ dodal Pavlík. Návrat druhé části kontingentu je plánován na 9. ledna. České vojáky vystřídají na estonské základně příslušníci polských vzdušných sil s letouny F-16.

inc natoaktual.cz
zpět na článek