„Vesmír je součástí našeho každodenního života na Zemi. Může být využíván pro mírové účely, ale také zneužit k agresi. Satelity mohou být rušeny, napadeny nebo zničeny. Protisatelitní zbraně by mohly ochromit komunikaci a další služby, na které se naše společnost spoléhá, jako je letecká doprava, předpověď počasí nebo bankovnictví,“ prohlásil Stoltenberg.
Ministři zahraničí se podle něj shodli, že vesmír je rovněž klíčový pro účinné odstrašení a obranu Aliance. A to včetně schopností navigace, shromažďování zpravodajských informací nebo pro detekci odpálení balistických raket.
Stoltenberg připomněl, že v současnosti Zemi obíhá zhruba 2 000 satelitů a přibližně polovina z nich patří členským zemí NATO. Rezolutně odmítl, že by Aliance měla v plánu ve vesmíru rozmístit zbraňové systémy. „Jsme obranná Aliance. A náš přístup zůstane plně v souladu s mezinárodním právem,“ dodal.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka znamená uznání vesmíru za operační doménu, že alianční země budou od nynějška moci požádat spojence o pomoc například v případě útoku na svůj satelit. Na vesmírný prostor se totiž bude vztahovat článek 5 alianční smlouvy věnovaný principu kolektivní obrany, řekl agentuře ČTK.
Speciální příloha
Schůzka šéfů diplomacie devětadvacítky v Bruselu je pomyslnou generálkou před prosincovým výročním summitem NATO v Londýně, kde Aliance oslaví 70 let od svého založení. Ministři během netradiční pouze jednodenní schůzky diskutovali o tématech, které budou klíčovými body chystaného summitu. Například o odolnosti členských zemí včetně energetické bezpečnosti a ochraně kritické infrastruktury.
Ministři rovněž zkoumali vývoj kolem balíčku opatření k posílení vojenské přítomnosti v oblasti Černého moře. Zahrnuje výcvik námořních sil a pobřežní stráže Ukrajiny a Gruzie, častější návštěvy aliančních plavidel v ukrajinských a gruzínských přístavech a také sdílení informací s oběma partnerskými státy.
Ministři podle Stolteneberga rovněž podpořili aktualizovaný akční plán na posílení úlohy NATO v boji proti terorismu. Ten zahrnuje větší sdílení zpravodajských informací o teroristických aktivitách včetně takzvaných „zahraničních bojovníků“. Součástí je pak také pokračování aliančních misí v Afghánistánu a v Iráku a poskytování kapacit v v boji proti takzvanému Islámskému státu.
tisknout