Američané poprvé nasadí do cvičení nad Českem bezpilotní Reaper

„Poslední informace je, že se bezpilotní MQ-9 do cvičení zapojí. Bude startovat z Polska,“ uvedl mluvčí cvičení Petr Vajčner.

Americké stroje Reaper, nasazené v konfliktech v Afghánistánu nebo Iráku, jsou v typické bojové konfiguraci vyzbrojeny čtyřmi střelami vzduch–země a dvěma laserem naváděnými pumami. Ve vzduchu jsou schopné vytrvat s výzbrojí 14 hodin, jako průzkumný dron pak dvojnásobnou dobu.

Ample Strike patří tradičně mezi největší vojenská cvičení na českém území. Zaměřuje se na výcvik předsunutých leteckých návodčích, kteří v operacích navádějí letouny na cíle ke zničení.

Fotografie

V misích fungují pro piloty bojových letounů, vrtulníků i dělostřelce jako oči. Rozhodují a zodpovídají za to, že letecká munice dopadne přesně na zaměřený cíl.

Letos se do cvičení, které potrvá až do 20. září, zapojí na 750 vojáků z toho 250 ze zahraničí. Ze Slovenska, Polska, Maďarska, Německa, Británie a z USA. Hlavní část cvičení začne 3. září.

Do cvičných operací zasáhne 25 letounů a vrtulníků. Česká armáda nasadí dva nadzvukové stroje Gripen, čtyři bitevníky L-159 ALCA a dva bojové vrtulníky Mi-24/35. Američané kromě bezpilotního stroje znovu vysílají strategický bombardér B-52 Stratofortress a také létající tanker KC-135 pro doplňování paliva za letu. Další letouny mají přiletět z Německa a ze Slovenska.

Kromě náměšťské základny budou vojáci využívat vojenský výcvikový prostor Boletice a také 21. základnu taktického letectva Čáslav, 25. protiletadlový raketový pluk Strakonice, 26. pluk velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav a Správu letiště Pardubice.

Oči pilotů na zemi

Ve spojeneckých armádách NATO mají předsunutí letečtí návodčí dlouholetou tradici, v Armádě České republiky jsou však poměrně novou odborností. Nepočetná jednotka a prakticky „profese“ vznikla v české armádě relativně teprve nedávno, v roce 2001. Od té doby se stala díky bohatým bojovým zkušenostem a získanému renomé pro armádu malým zlatým pokladem se schopností špičkové úrovně, již oceňují i spojenci.

Návodčích jsou v malých armádách, jakou je i ta česká, jen desítky, tedy často méně než příslušníků speciálních jednotek.

Jejich odbornost patří v armádě k nejrizikovějším a kvůli tomu, jejich bezpečnosti i budoucím misím velení jejich identitu i počet úzkostlivě tají. V současných asymetrických konfliktech, jako je v Afghánistánu, jsou návodčí přímo v boji v sestavě pozemní jednotky nebo v takzvané zajišťovací skupině na předsunutém stanovišti.

Pro případ tradičního konvenčního válečného konfliktu jsou však systematicky cvičení i k práci na území nepřítele. Musejí umět třeba v civilu proniknout na nepřátelské území, orientovat se v neznámé zemi i splynout s místními lidmi, najít cíl a zaměřit jej.

Bojové zkušenosti čeští návodčí sbírali především v Afghánistánu, kde „působili“ na faktické cíle. Naváděli na cíle americké letouny F-15, F-18, legendární bitevníky A-10 Thunderbolt nebo bezpilotní letouny Predator se střelami naváděnými laserem.