natoaktual.cz

Odehnali jsme stíhačku NATO nad Baltem, tvrdí ruské letectvo

13. srpna 2019  16:58,  aktualizováno  19:51
Pohotovostní letoun NATO se nad Baltem pokusil přiblížit k letadlu ruského ministra obrany Sergeje Šojgu, tvrdí ruská agentura TASS. Doprovodné ruské stíhací letouny měly pravděpodobně stroj EF-18 španělských vzdušných sil odehnat. Španělské letectvo se se zatím k incidentu nevyjádřilo.  
Letoun F/A-18 Hornet španělského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

„Letoun NATO F-18 se pokusil přiblížit ke stroji ruského ministra obrany Sergeje Šojgua nad neutrálními vodami Baltského moře, ale byl zahnán ruskými Su-27,“ uvedl zpravodaj agentury TASS, který byl na palubě ministerského speciálu.

Letoun Tu-214 ministra Šojgu byl na cestě z ruské exklávy Kaliningradu do Ruska a doprovázely ho dvě ruské stíhačky Su-27.

Podle zpravodaje ruské agentury se nad neutrálními vodami Baltského moře k němu pokusil přiblížit pohotovostní stíhací letoun NATO F-18. Ruské stíhačky aliančnímu stroji nedovolily se k ruskému ministerskému speciálu přiblížit. Jeden z ruských strojů jej podle videa nalétnutím „vytlačil“.

Letouny F-18, respektive EF-18 mají v současné době v Pobaltí nasazeny španělské vzdušné síly. Velení španělského letectva zatím incident nijak nekomentovalo.

Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti

Centrála Aliance později v reakci uvedla, že se pohotovostní letouny snažily identifikovat ruské letadlo, které letělo blízko vzdušného prostoru spojenců.

„Jakmile došlo k identifikaci letadla, stíhačky NATO se vrátily na základnu. NATO nemá informace o tom, kdo byl na palubě,“ uvádí se v prohlášení.

Němé ruské stroje nad Baltem

Španělé v rámci takzvaného Air Policingu společně s německými a britskými stíhači chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Baltské republiky totiž svoje nadzvukové stroje nemají a proto se v jejich ochraně střídají spojenci. Od září to budou znovu také čeští letci s gripeny.

Ostré starty

V roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů, takzvaných "Alfa Scramble".

To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala.

V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů.

Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů. Loni podle litevského ministerstva obrany 137.

V případě španělského stroje šlo s největší pravděpodobností o ostrý start k identifikaci neznámých či nekomunikujících letounů v blízkosti chráněné oblasti.

Ruské vojenské letouny oblastí Baltského moře nejčastěji míří z Ruska do ruské exklávy Kaliningradu nebo nazpět. Výjimkou nejsou ani formace čtyř či pěti „němých“ ruských bojových strojů. Létají velmi blízko hranic pobaltských zemí, navíc bez letových plánů, nekomunikují s řízením letového provozu a mají vypnuté automatické odpovídače.

Zařízení umožňuje automatickou identifikaci letadla ve vzdušném prostoru pro potřeby řízení letového provozu a poskytuje základní údaje o letadle včetně kódu letu nebo výšce.

Středisko řízení letového provozu proto takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl. V takovém případě k nim startují pohotovostní stíhačky NATO, které vzdušný prostor Pobaltí chrání.

Neznámý stroj či formaci doženou, identifikují, zkusí navázat komunikaci a případně doprovodí do bezpečné vzdálenosti.

Podle litevského ministerstva obrany podobně jen za poslední týden musely pohotovostní stíhačky NATO kvůli ruským vojenským letounům v oblasti do vzduchu devětkrát. Většinou šlo o formace dvou či tří ruských strojů. Až na výjimky ruští piloti neměli zapnuté odpovídače ani podané letové plány a nekomunikovali s řízením letového provozu.

inc natoaktual.cz
zpět na článek