natoaktual.cz

Britskou továrnou na instruktory prošly tisíce vojáků. Učí v ní i Češi

24. července 2019  16:33
Označení továrna je sice tak trochu s nadsázkou, protože jde jen o jednu kancelářskou budovu a výcvikový kemp nad Vyškovem. Za bezmála dvacet let ale zdejší nepočetný britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů z nejrozličnějších koutů světa.  
Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve Vyškově | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
galerie Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve... Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve...

Řeč je o britském vojenském poradním a výcvikovém týmu BMATT (British Military Advisory and Training Team), o jehož umístění do vyškovské Vojenské akademie rozhodl Londýn už záhy po vstupu Česka, Polska a Maďarska do NATO. A postupně se z něj stal patrně nejdelší, nejúspěšnější a nejdůležitější společný britsko-český vojenský projekt, který trvá už přes devatenáct let.

Původně měl britský tým armádám nových spojenců pomáhat s reformou a přerodem na profesionální sbor moderního typu, se zaměřením na nižší důstojníky, poddůstojníky a praporčíky.

Fotografie

Britský vojenský poradní a výcvikový tým BMATT ve Vyškově
Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve Vyškově
Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve Vyškově
Střelecký kurz u britského vojenského poradního a výcvikového týmu BMATT ve Vyškově

Dnes pořádá širokou škálu kurzů zahrnujících taktiku, působení v mírových misích, či střelby nejen pro alianční spojence, ale také pro spřátelené země od Maroka až po Kazachstán.

Hlavním cílem je vojáky naučit, jak učit. Ti, kteří některým ze zdejších kurzů projdou, pak doma u svých jednotek ve svých zemích plní většinou role instruktorů a předávají znalosti dál. Posluchače školí pečlivě vybíraní vojenští veteráni z Afghánistánu nebo Iráku.

„A když půjdeme do nějaké společné operace, je velmi důležité, aby jednotlivé armády pracovaly v určitých standardech. Aby si vojáci rozuměli jazykově i co se týká vojenských dovedností,“ říká velitel britského týmu James Galloway.

Na trávníku před budovou právě pokračuje jeden ze střeleckých kurzů. Kromě několika českých uniforem jsou tu například vojáci z Ázerbájdžánu, Slovinska, Kosova nebo Bosny.

Češi se osvědčili

Původně velmi malý britský tým se postupně rozrostl. Dnes má 26 lidí a jeho součástí je i pět českých vojáků a dva čeští civilní zaměstnanci. Češi se osvědčili a dnes cvičí jiné.

Velitel Galloway si je pochvaluje jako jedny z nejlepších. Nijak neskrývá, že mezi zeměmi jsou rozdíly velké. Jiné státy podle něj z různých důvodů takové štěstí jako Češi při přechodu na profesionální armádu nemají. „Proto je potřeba jim pomoci a podpořit je,“ vysvětluje.

Michal Jandourek je jedním z českých instruktorů v rámci britského týmu. České zapojení se podle jeho slov rozšiřovalo postupně. Nejprve od logistického zabezpečení kurzů až po zodpovědnost za část výcviku. Nyní jsou nedílnou součástí týmu, plnohodnotnými instruktory, kteří učí podle britských standardů a doktrín zahraniční vojáky i české kolegy.

Rozdíl mezi českým a britským výcvikovým přístupem je podle Jandourka v tom, že Britové se snaží nejen danou věc naučit, ale i vysvětlit, proč to zrovna tak učí.

„Češi všechno znají, jsou perfektní, ale nadrilovaní. Nabiflovaní, dělají něco tak, protože jim to někdo řekl, ale neví vlastně proč,“ říká Jandourek. Britský způsob jim pak vysvětlí podstatu věci. „Proč zbraň vystřelí, proč se musí mířit 17 centimetrů pod terč,“ vypočítává.

Za pravdu mu dává jeden z účastníků střeleckého kurzu Patrik Balco ze 153. ženijního praporu v Olomouci. Britský přístup je podle něj hlavně o přístupu k pedagogické stránce, která mu pomůže předat znalosti kolegům z jednotky.

„Důraz je i v maličkostech. Například jinak jasná věc, že když položíte otázku, tak většinou přímo konkrétnímu žákovi. Ale tady se učíme položit otázku všem nekonkrétně, podívat se po třídě, ať se všichni zapojí a přemýšlí a pak si teprve vyberete dotyčného pro odpověď. Zapojí se celý kolektiv,“ popisuje své zkušenosti.

Výsadkář Radek Bartoníček ze Žatce zase bere účast v kurzu jako výbornou zkušenost a možnost seznámit se s vojáky jiných armád. „Jak manipulují se zbraněmi, jaké mají postupy,“ dodává. Samotný výcvik je podle něj hodně podobný tomu českému, protože do značné míry z britského vzoru vycházel.

Vyškov skýtá dokonalé zázemí

Kurzy u britského týmu přímo ve Vyškově projde ročně asi 250 lidí. Další stovky vojáků proškolí specialisté včetně těch českých přímo u nich v domovských zemích. Například nyní v Maroku a na Ukrajině.

Malé čtyř či pětičlenné týmy tam z Vyškova vyrážejí zhruba na měsíc. Sám Jandourek byl loni školit v Kazachstánu, letos v Bosně a čeká ho ještě Kosovo. „Snažíme se předat všechno, co známe, ale někdy je to problém hlavně kvůli tamějšímu vybavení,“ konstatuje.

Například nedostatek munice v dané armádě může intenzivní výcvik znehodnotit. Za lepší proto považuje, když ke školení vojáci z různých koutů přijíždějí právě do Vyškova. „Jsou tu odtržení od všech vlivů, musí se snažit dorozumět anglicky. Tam jsou v prostředí, které sice chtějí zlepšit, ale zevnitř se jim to nepodaří,“ tvrdí.

Úspěch BMATT dokládá skutečnost, že smlouva o působení britských instruktorů v ČR už byla několikrát prodloužena. Britské působení ve Vyškově musí totiž každých pět let schvalovat český Parlament. Současný mandát vyprší v roce 2021. Česká strana ale věří, že britští instruktoři zůstanou.

„Je to pro nás klíčová oblast obranné spolupráce s Británií. Našim zájmem je, aby aktivita pokračovala. Zda bude, je otázka spíše na Brity, zda budou dále chtít výcvik financovat,“ konstatoval šéf odboru obranné politiky na ministerstvu obrany Martin Riegl.

Výdaje Britů se ročně pohybují v řádech milionů liber, což je v porovnání s celým obranným rozpočtem Londýna jen kapka v moři. A nic na tom nezmění ani politický Brexit. „Opouštíme Evropskou unii, ne Evropu,“ dodává velitel Galloway.

Unikátnost britského výcvikového týmu je totiž v jeho široké geografické a vzdělávací působnosti. Podobné britské školící jednotky sice působí například v Ománu či Jordánsku, avšak ty se zaměřují prakticky jen na místní armády.

Britsko-český BMATT pomáhá se zvyšováním kvalifikace a schopností armád nejen v celém regionu střední a východní Evropy a také daleko za jeho hranicemi. Britská stálá vojenská přítomnost v Česku je pro Londýn velmi důležitá, protože paradoxně právě ze střední Evropy může prostřednictvím vojenské spolupráce hájit své zájmy i v zemích jako je třeba Kazachstán, Arménie či v některých afrických koutech.

Lubomír Světnička natoaktual.cz
zpět na článek