natoaktual.cz

Ruské "labutě" znovu nad Baltem, vzlétli k nim Dánové, Finové i Švédové

16. července 2019  12:29
Dvojice ruských dálkových strategických bombardérů Tu-160 nad Baltským mořem v pondělí zalarmovala pohotovostní stíhačky hned několika zemí. Během sedmihodinového cvičného letu ruských strojů k nim postupně startovaly dánské stroje F-16, švédské gripeny a finské letouny F-18.  
Ruský strategický bombardér Tu-160 a bojový stroj letoun Su-35 nad Baltem | foto: Ilmavoimat
galerie Ruský bojový letoun Su-35 nad Baltem Ruský průzkumný a velitelský letoun A-50 nad Baltem Ruský strategický bombardér Tu-160 a bojový stroj letoun Su-35 nad Baltem

Dvojice ruských bombardérů, přezdívaných podle jejich bílého zbarvení a tvaru „bílé labutě“, se podle ruského ministerstva obrany vracela z plánovaného hlídkového letu. „Doba letu byla delší než sedm hodin,“ citovala prohlášení ministerstva agentura Tass.

Fotografie

Ruský bojový letoun Su-35 nad Baltem
Ruský průzkumný a velitelský letoun A-50 nad Baltem

Ruské ministerstvo obrany připomnělo, že dálkové letouny provádějí pravidelné lety nad neutrálními vodami Arktidy, Severního Atlantiku, Černého a Baltského moře a Tichého oceánu a všechny takové lety jsou v přísném souladu s mezinárodními pravidly, bez porušení hranic jiných států.

Nad Baltským mořem ale kvůli ruským bombardérům postupně v různé fázi jejich letu startovaly pohotovostní stíhačky několika zemí. Dánské stroje F-16, švédské gripeny a také finské pohotovostní letouny F/A-18 Hornet.

Ty při stíhání ruských strojů překročily rychlost zvuku a způsobený sonický třesk byl podle svědků slyšet i v hlavním městě Helsinkách. Velení letectva se na sociálních sítích obyvatelům posléze omlouvalo s vysvětlením, že šlo o operační nasazení letectva nad Baltem.

Finská protivzdušná obrana totiž zachytila celou formaci ruských vojenských strojů, ke kterým stíhačky spěchaly. Bombardéry doprovázela ještě dvojice ruských stíhaček Su-35 a také monitorovací a řídící letoun Berijev A-50, který slouží jako obdoba aliančních strojů včasné výstrahy AWACS.

Podobně nečekaně se ruské bombardéry objevily naposledy v březnu v Norském moři a předtím koncem ledna u severoamerických břehů. Při průletu arktickými oblastmi k nim tehdy startovaly dvě americké a dvě kanadské stíhačky a také letoun včasné výstrahy AWACS.

Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.

NATO hlásí 137 ostrých startů nad Pobaltím. Ruských záletů loni přibylo

Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice.

Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen u severoamerických břehů, ale také na dálkových letech kolem Evropy.

Letouny Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) jsou ve službě od sklonku osmdesátých letech 20. století. Jde o nejtěžší bombardovací letoun světa. Dokáže letět rychlostí 2 250 km/h a je schopen nést až 40 tun munice včetně jaderných zbraní. Ruské letectvo má podle dostupných informací ve výzbroji až 30 těchto strojů, provozuschopných je však údajně jen 16 kusů. Už od roku 2015 ale ruská vláda několikrát oznámila, že zahájí výrobu nových letounů označených jako Tu-160M2.

Loni počátkem prosince dva ruské strategické bombardéry Tu-160 podnikly cestu do Venezuely, jako podpora Moskvy socialistické vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

inc natoaktual.cz
zpět na článek