natoaktual.cz

Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko spadlo na páté místo od konce

28. června 2019  15:46
Evropští spojenci v NATO pokračují ve zvyšování výdajů na obranu. Pátý rok po sobě od ruské anexe Krymu. Dohodnutá dvě procenta HDP dává už osm členských zemí. Česko si i přes prokazatelně zvyšující se obranný rozpočet oproti loňsku o jednu příčku pohoršilo. Je znovu páté od konce.  
Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily manévry, do kterých armáda k profesionálům poprvé povolala záložníky | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
galerie Srovnání výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí Aliance Procentuální podíl, kolik země NATO ze svých výdajů na obranu investují do... Obranné výdaje členů NATO vyjádřené procentním poměrem k HDP. Státy se zavázaly... Obranné výdaje NATO jako celku rostou pátý rok po sobě Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily...

„Abychom zajistili, že naše odstrašení a obrana zůstanou účinné, musíme i nadále investovat do naší bezpečnosti,“ vyzval během dvoudenní schůzky ministrů obrany v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Proč 2 procenta HDP?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má mířit do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti.

Upozornil, že v rámci Aliance rostou výdaje na obranu pátý rok po sobě. Zatímco v roce 2014 dávaly dohodnutá 2 procenta Hrubého domácího produktu (HDP) na obranu pouze tři členské země, letos hranici prakticky splňuje už osm zemí a další jsou velmi blízko. „To je dobrý trend. A očekáváme, že bude pokračovat. Většina spojenců toho plánuje dosáhnout do roku 2024,“ dodal.

Na spravedlivé sdílení nákladů na zajištění bezpečnosti tlačí především Spojené státy, které podle loňských čísel hradí přes 60 procent obranných výdajů Aliance jako celku.

Prezident Donald Trump od svého nástupu do Bílého domu opakovaně žádá především po evropských členech NATO, aby vydávaly na obranu ročně nejméně 2 procenta HDP. Několikrát pohrozil, že by v opačném případě mohly Spojené státy své závazky vůči Evropě přehodnotit.

Sdílení zátěže má být jedním z hlavních témat na prosincovém summitu NATO v Londýně, kde spojenci oslaví 70 let od vzniku Aliance.

„Investujeme více do obrany, protože je to v našem zájmu. Dvě procenta nejsou tak moc ve srovnání s úrovní výdajů na obranu, které jsme vynakládali například během studené války,“ řekl Stoltenberg.

Po roce zase pátí od konce

Česko bylo za rok 2017 páté od konce, loni si polepšilo o jednu příčku výše a letos i přes očividně vyšší obranný rozpočet odhady paradoxně připisují kvůli růstu ekonomiky opět páté místo od konce s podílem 1,19 procenta HDP.

Srovnání výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí Aliance
Procentuální podíl, kolik země NATO ze svých výdajů na obranu investují do modernizace a bojových schopností
Obranné výdaje členů NATO vyjádřené procentním poměrem k HDP. Státy se zavázaly dávat 2 procenta
Obranné výdaje NATO jako celku rostou pátý rok po sobě

Horší mají být jen Lucembursko (0,55 procenta), Španělsko (0,92 procenta), Belgie (0,93 procenta) a Slovinsko (1,04 procenta). Například sousední Slovensko by podle předpokladů letos mělo dávat 1,74 procenta HDP a země se rázem vyšvihla na dvanáctou příčku mezi Chorvatsko a Norsko.

Obranné výdaje České republiky

(v miliardách korun; procentní podíl HDP)

  • 1993    23,8    2,61
  • 1994    27,0    2,60
  • 1995    28,3    2,26
  • 1996    30,5    2,16
  • 1997    31,3    1,90
  • 1998    37,6    2,07
  • 1999    41,7    2,25
  • 2000    44,7    2,35
  • 2001    45,0    2,10
  • 2002    48,9    2,23
  • 2003    53,2    2,21
  • 2004    52,5    1,90
  • 2005    58,5    2,00
  • 2006    55,4    1,72
  • 2007    54,9    1,55
  • 2008    49,8    1,35
  • 2009    51,8    1,43
  • 2010    47,7    1,29
  • 2011    43,8    1,17
  • 2012    42,0    1,10
  • 2013    40,8    1,06
  • 2014    39,1    0,91
  • 2015    43,4    0,96
  • 2016    44,2    1,01
  • 2017    48,9    1,04
  • 2018    58,9    1,11
  • 2019    66,7    1,19
  • 2020    74,3*   1,30
  • 2021    85,3*   1,40
  • 2022    95,2*   1,50

* návrh státního rozpočtu

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta do roku 2020 a ke dvouprocentní hranici se má blížit v roce 2024.

Už v roce 2014 přitom české parlamentní strany mimo komunistů společně během národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Hradě deklarovaly, že budou zvyšovat výdaje na obranu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP.

Ani necelé dva roky před „termínem“ ale není jisté, zda to tak bude. Podle prvního návrhu státního rozpočtu na 2020 by obrana měla dostat o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled.

Ministerstvo obrany by tak mělo k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. V roce 2021 by pak měly státní výdaje na obranu stoupnout o dalších 11 miliard korun.

„Je to návrh, o kterém ještě budeme s ministerstvem financí dále vyjednávat. Proces sestavení návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu a vyjednávání o něm probíhá v řádu měsíců,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Aby Česká republika svých závazků dosáhla, musí dlouho zanedbávaný obranný rozpočet každoročně výrazně růst. Zatímco v roce 2014 byl pod 40 miliardami, letos přesahuje 66 miliard korun.

Aby vláda splnila svůj slib dosažení 1,4 procenta HDP v roce 2021, plánuje za dva roky skokové zvýšení rozpočtu na 85 miliard korun. V roce 2022 by pak ministerstvo obrany mohlo dostávat přes 95 miliard korun.

Obrana ale plánuje právě v následujících letech hned několik zásadních modernizačních projektů. Mezi největší patří nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 50 miliard, 12 vojenských vrtulníků nebo mobilních radarů.

inc natoaktual.cz
zpět na článek