„Celní správa vylepí nálepky na hranicích a na hraničních přechodech, státní hranici Severní Makedonie a na obou letištích Severní Makedonie do 3 dnů,“ uvádí se ve vládním soupisu nejaktuálnějších úkolů spojených s přejmenováním.
Makedonský ministr zahraničí Nikola Dimitrov a velvyslanci členských států NATO před týdnem podepsali v Bruselu protokol o vstupu Severní Makedonie do Aliance. Dokument nyní musí ratifikovat parlamenty všech zemí organizace.
Vstup balkánského státu do NATO umožnila nedávna dohoda s Řeckem o změně názvu. Ta mohla formálně nastat podle smlouvy po řecké ratifikaci makedonského členství v Alianci. A Atény už stihly protokol schválit. Definitivním stvrzujícím aktem pak byla úterní výměna diplomatický nót mezi oběma zeměmi.
Loni se premiéři obou zemí Zoran Zajev a Alexis Tsipras dohodli i přes nesouhlas nacionalistů v obou zemích na kompromisu a dojednali takzvanou „prespánskou dohodu“, která byla podepsána v červnu v řecké Prespě.
Kvůli letitému sporu s Řeckem Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.
„Bez stabilních a prosperujících balkánských států nemůžeme mít stabilní Evropu. Věříme, že naše členství v Severoatlantické alianci prokáže, jak se balkánské země posunují kupředu a region jihovýchodní Evropy se stává mírovějším, lépe prosperujícím,“ uvedla ministryně obrany Severní Makedonie Radmila Šekerinska. Ta se poprvé v těchto dnech účastní zasedání ministrů NATO.
tisknout