Vyzbrojeni protiletadlovými komplety RBS-70 jsou Češi schopni ničit cíle na vzdálenost až osmi a do výšky pěti kilometrů. Rychlost střel převyšuje dvojnásobek rychlosti zvuku.
Fotografie    |
Od povelu k sesednutí z vozidel až po zaměření cíle přitom nepotřebují více než tři minuty. Právě rychlost manévru je podle velitelů společně s bojovým mistrovstvím pro úspěšnou obranu rozhodující.
„Je to kvalitní test a zároveň potvrzení schopností pro jednotky, které budou od ledna 2019 držet roční hotovost v silách velmi rychle reakce NATO. Je to jeden z klíčových úkolů našeho příspěvku spojencům,“ uvedl náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Námětem největšího cvičení NATO od konce studené války s názvem Trident Juncture je kolektivní obrana při napadení jednoho ze členů. Cvičných operací se účastní přes 50 tisíc vojáků z 31 zemí - všech členských států NATO a také Švédska a Finska.
Trident JunctureJde o další ze série dlouho plánovaných cvičení v reakci na změněné bezpečnostní prostředí v Evropě především po ruské anexi Krymu. Aliance chce otestovat své Síly rychlé reakce (NRF) včetně takzvaných hrotových jednotek (VJTF), které mají v případě ohrožení některé členské země přispěchat na pomoc do několika hodin. Poslední srovnatelně velké cvičení Trident Juncture uspořádala Aliance v roce 2015 v Portugalsku a zapojilo se do něj zhruba 36 tisíc vojáků. Zhruba 40 tisíc vojáků spojenci otestovali naposledy v roce 2002 během cvičení Strong Resolve v Polsku a v Norsku. |
„Mír a bezpečí jsou hodnoty, o které musíme usilovat každý den. Členství v NATO je pro nás tou nejsilnější zárukou. Jsem velmi rád, že jsme v rámci Aliance v pozici spolehlivého a respektovaného partnera. Je to skvělé vysvědčení pro Českou republiku i pro naši armádu,“ konstatoval ministr obrany Lubomír Metnar.
Transport po moři byl unikátní
Pro české vojáky cvičení začalo už v polovině října, kdy začali s přesunem techniky do Norska. Přes tisíc kilometrů urazili po železnici, po silnici i po moři lodí. „Pro nás jde o zcela unikátní transport, který v novodobé historii pluku nepamatujeme,“ řekl šéf logistiky 252. protiletadlového raketového oddílu Daniel Kříž.
Poslední takto rozsáhlý lodní transport české respektive československé vojenské techniky se totiž uskutečnil za 2. světové války. Shodou okolností šlo rovněž o protiletadlovou jednotku, konkrétně 200. protiletadlový pluk, který byl nasazen k obraně Tobruku.
Právě jeho pokračovatelem je strakonický 25. protiletadlový raketový pluk, který se cvičení účastní a který dnes nese čestný název „Tobrucký.“
V Norsku se vojáci velmi rychle zapojili do probíhajících operací. Tím hlavním úkolem je pro ně protivzdušná obrana pro jednotky německé 9. obrněné brigády, se kterou Češi působí.
Před hlavní fází cvičení české vojáky navštívila norská předsedkyně vlády Erna Solbergová. Prohlédla si techniku a výzbroj a popřála vojákům mnoho úspěchů.
tisknout