Vojáci 10. strážní roty v Bagrámu pokračují v takzvaném výcviku S.E.R.E. (Survival, Evasion, Resistence, Escape). Tedy ve zkratce v přežití, úniku, odolání v zajetí, úniku ze zajetí a bezpečném návratu.
Výcvik v pouštních podmínkách navazuje na výcvik, kterým prošli během přípravy na misi už doma v České republice, uvedl informační důstojník jednotky Daniel Píša. Kurzem přežití totiž musejí projít před zahraničním nasazením prakticky všichni vojáci.
Po teoretických přednáškách o specifikách pouštního prostředí či zdravotních aspektů následoval reálný výcvik. V něm si vojáci vyzkoušeli způsoby, jak v nehostinných pouštních podmínkách získat vodu nebo postavit přístřešek.
Praktickou zkouškou pak bylo přespání v pouštních podmínkách s využitím jen těch věcí, které má voják u sebe po nouzovém opuštění bojového vozidla, když by byla například patrola napadena a oni se museli odloučit od jednotky.
„Provádění výcviku tohoto druhu má v současné době daleko hlubší význam než pouze přípravu vojáků pro případ jejich odloučení v boji. Rozvíjí houževnatost, schopnost spolehnout se pouze na své vlastní schopnosti, když není jiná možnost,“ konstatoval instruktor přežití M. J.
Česká jednotka v afghánském Bagrámu v září obnovila hlídkování v okolí spojenecké základny, kterou chrání. O návratu na patroly rozhodl velitel spojenecké mise Resolute Support John Nicholson.
Na hlídky mimo základnu nejezdili čeští vojáci od sebevražedného útoku z počátku srpna, při kterém zahynuli tři příslušníci jednotky. Podle vyšetřovací zprávy nebyl atentátník sám a šlo o předem připravený útok.
Základna BagrámAmerická základna Bagrám leží asi čtyřicet kilometrů severně od Kábulu a je jednou z největších v Afghánistánu. Dominuje jí letiště s dvěma drahami, které umožňují přistání i těch největších letadel. Bagrám byl dlouhé roky naprosto klíčovým střediskem pro celou logistickou podporu alianční mise a sídlí zde i jedno z velitelství. Základna funguje jako samostatné město. S množstvím obrovských hangárů, skladů a příbytků pro vojáky, ale i civilní zaměstnance. Ještě před několika lety jich tu najednou pobývalo až 40 tisíc. Čeští vojáci střeží základnu od roku 2013. Kontingent o síle zhruba 160 vojáků je v zemi přibližně půl roku a pak jej vždy vystřídají čerstvé síly. |
Kurz přežití S.E.R.E., kterým procházejí čeští vojáci, má tři úrovně. Od nejlehčí – stupeň A – až po nejobtížnější – stupeň C.
„V minulosti byl kurz určen výhradně pro letecký personál a speciální síly, teď jím procházejí všechny vojenské profese včetně všech vojáků před vysláním do misí,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Změna nastala v roce 2003, kdy konvoj jednotky logistické podpory americké armády vjel do léčky nachystané příslušníky irácké armády.
Jedenáct amerických vojáků tehdy bylo zabito a šest zajato. Po těchto zkušenostech musejí základní přípravou procházet všechny specializace, protože nebezpečí zajetí hrozí v určité míře všem nasazeným.
Příčin, kdy se voják nebo skupina vojáků odloučí od své jednotky, může být celá řada: mohou padnout do léčky při přesunu, ztratí orientaci, porouchají se jim navigační přístroje nebo samotné vozidlo.
Nejobtížnější stupeň zahrnuje přežití v přírodě s nouzovou výbavou a za využití osobního vybavení a všech dostupných prostředků k zajištění vlastní záchrany, vyhýbání se nepřátelským silám, přežití v zajetí, odolávání při zajetí, únik ze zajetí, přípravu na vyzvednutí záchrannými jednotkami. Součástí je například i simulované dvanáctihodinové zajetí.
tisknout