„Rozhodli jsme se vyzvat vládu ve Skopje, aby zahájila přístupové rozhovory a připojila se k naší Alianci,“ uvedli lídři zemí NATO ve společném komuniké.
Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga „zůstávají dveře NATO otevřené“. Spojenci na summitu podle něj přivítali dohodu mezi Aténami a Skopje o názvu někdejší jugoslávské republiky. Právě sporný název Makedonie přijetí země do NATO blokoval.
Trump zdvojnásobil požadavky na výdaje, NATO ho přesvědčuje o jednotě |
Kvůli letitému sporu s Řeckem Makedonie čekala na pozvánku do NATO už od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu. Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.
Skopje na mezinárodní scéně užívala proto název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod kterým byla země na nátlak řecké diplomacie v roce 1993 také přijata do OSN. Více než 120 zemí světa, včetně Ruska, USA i České republiky, zemi uznávalo i pod názvem Makedonská republika.
Země získala akční plán členství v NATO už v roce 1999. V roce 2008 Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy spor s Aténami vyřeší. Po červnové dohodě bude nově Makedonie užívat název Republika Severní Makedonie. Stoltenberg upozornil, že po zahájení přístupových rozhovoru musí vláda ve Skopje „dotáhnout do konce“ dohodu s Řeckem a plně ji implementovat.
Rozšiřování NATOSeveroatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie. Od té doby proběhlo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.
|
Součástí toho bude i chystané makedonské referendum o změně názvu. Makedonský premiér Zoran Zaev věří, že nynější pozvání od spojenců bude silným impulsem pro to, aby obyvatelé v referendu hlasovali pro.
„Jde o jedinečnou historickou příležitost, buď (obyvatelé Makedonie) podpoří dohodu a pak se mohou připojit k NATO, nebo nepodpoří dohodu, ale pak se nepřipojí. Nemohou dostat obojí. Neexistuje způsob, jak vstoupit bez změny názvu,“ konstatoval Stoltenberg.
Po dokončení přístupových rozhovorů dojde k podpisu přístupových protokolů. Posléze je musí ratifikovat parlamenty všech devětadvaceti členských států. Celý proces může trvat jen několik měsíců. Například nejmladší člen Aliance – Černá Hora zahájila přístupové rozhovory v prosinci 2015. Za pouhé tři měsíce v březnu 2016 už Černá Hora podepisovala přístupové protokoly a ratifikace pak trvala do června 2017.
Pozvání země se dvěma miliony obyvatel přichází navzdory silnému nesouhlasu Ruska. Bez vazeb na Severoatlantickou alianci zůstává v regionu prakticky jen Srbsko.
Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Slovinsko již mezi členy NATO jsou. Ruský velvyslanec ve Skopje Oleg Ščebak před časem dokonce varoval zemi před ambicemi vstoupit do NATO s tím, že by se „mohla stát legitimním cílem“, pokud by se vztahy mezi NATO a Ruskem dále zhoršovaly.
Stálý ruský zástupce při EU Vladimir Čižov označil případný makedonský vstup do NATO za „chybu, která bude mít následky“.
Makedonská armáda má v současnosti jen zhruba 8 500 vojáků. Páteř výzbroje tvoří pestrá směsice obrněných vozidel a tanků ruské, německé, řecké a americké výroby. Země nemá vlastní nadzvukové letectvo.
Nezávisle na dění v Bruselu ve středu podle agentury Reuters řecké úřady oznámily, že vyhostí dva ruské diplomaty podezřelé z podněcování protestních shromáždění proti novému názvu Makedonie.
tisknout