natoaktual.cz

Jste v zajetí Moskvy, obul se Trump do Německa kvůli ruskému plynu

11. července 2018  20:03,  aktualizováno  20:58
Za ruského zajatce označil Německo na úvod summitu NATO v Bruselu americký prezident Donald Trump. Berlín kritizoval za to, že chce od USA před Ruskem chránit a přitom „platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii". Ostatní spojence vyzval, aby platili na společnou obranu víc.  

Americký prezident Donald Trump a šéf NATO Jens Stoltenberg na summitu Aliance v Bruselu | foto: NATO Photos

„K čemu je NATO, pokud Německo platí Rusku miliardy dolarů za plyn a energii? Proč jen pět z 29 (členských) států dodrželo svůj závazek? USA platí za ochranu Evropy, ale pak tratí miliardy na obchodě. Musí platit dvě procenta HDP okamžitě, ne až v roce 2025,“ napsal Trump na svůj oficiální twitterový účet jen pár hodin po prvních společných jednání na vrcholné schůzce NATO.

Evropa zvyšuje výdaje na obranu, Česko je v nich šesté od konce

Do Německa se ale americký prezident obul hned ráno během společné pracovní snídaně s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Německo je podle něj zajatcem Ruska a „zcela pod jeho kontrolou“ kvůli miliardovým dodávkám zemního plynu, citovaly Trumpova slova některé agentury.

„Máme vás chránit před Ruskem, ale platíte miliardy dolarů Rusku. Myslím, že je to velmi nevhodné,“ citovala prezidenta například agentura AP.

Trump tak narážel především na plánovanou dostavbu plynovodu Nord Stream 2, který bude po dokončení oklikou kolem Polska a Ukrajiny přivádět ruský plyn přímo na severovýchodní pobřeží Baltu.

Fotografie

Performance před pracovní večeří hlav států NATO v Bruselu
Německá delegace na summitu NATO. Ministryně obrany Ursula von der Leyen, šéf...
Prezident Miloš Zeman na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu
Summit Severoatlantické aliance v Bruselu

Berlín by podle Trumpa proto měl dávat okamžitě na obranu alespoň 2 procenta HDP, jak všechny státy NATO do roku 2024 slíbily. Hranici však splňují zatím jen čtyři. „Německo je bohatá země... Mohli by zvýšit (výdaje na obranu) okamžitě zítra a neměli by žádný problém,“ prohlásil.

Šéf Bílého domu pak během jednání se spojenci navrhl, aby se zavázali, že budou dávat na obranu dvojnásobek – tedy až 4 procenta svého HDP. Na dvoudenní schůzku se spojenci přijel s tím, že USA již nechtějí platit za ochranu Evropy, když přitom tratí na obchodu.

Za Německo se postavili republikáni

Trumpova slova bezprostředně odmítla řada republikánských senátorů. Německo označili za jednoho z nejvěrnějších spojenců. Americký Senát posléze poměrem 97 proti 2 hlasům dokonce schválil nezávaznou deklaraci na podporu Aliance.

Trump se na okraj summitu sešel i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Podrobnosti jednání nejsou známé. Trump pouze novinářům řekl, že to byl velmi dobrý rozhovor. Na dotaz, zda došlo i na zmiňovaný plynovod, konstatoval, že ano, ale podrobnosti neuvedl. Merkelová zase označila po schůzce obě země za dobré partnery.

Trump zdvojnásobil požadavky na výdaje, NATO ho přesvědčuje o jednotě

Později se Merkelová proti kritice ohradila s tím, že Německo od dob, kdy byla jeho východní část před sjednocením pod vlivem Sovětského svazu, může nyní „uplatňovat vlastní samostatnou politiku a činit samostatná rozhodnutí“. Šéf německé diplomacie Heiko Maas prohlásil, že jeho země není „zajatcem ani Ruska, ani Spojených států“. Nesouhlas s Trumpovými výpady vůči Berlínu vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron.

Shoda platí na 2 procentech

Stoltenberg v reakci uvedl, že shoda platí na dvou procentech. „Zaměřil bych se na to, na čem jsme se shodli. A dohodli jsme se, že zvýšíme výdaje na obranu na dvě procenta. Tím bych začal,“ uvedl. Podle pozdějšího vyjádření Bílého domu ale nešlo od Trumpa o formální návrh, ale pouze „o snahu motivovat spojence“ ke zvýšení výdajů.

Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara jsou Trumpova slova o zvýšení výdajů na obranu na 4 procenta HDP spíše dlouhodobým apelem. „Zvyšování obranného rozpočtu musí být plánované a postupné, nikoliv skokové. Naším nynějším cílem je splnění aliančního závazku 2 procent HDP do roku 2024,” uvedl.

NATO na summitu zatím potvrdilo svůj stávající postoj vůči Rusku, přijatý po jeho anexi Krymu před čtyřmi lety a akcích na východní Ukrajině. Vztahy s Moskvou mají být i jedním z hlavních témat společné středeční pracovní večere hlav států a šéfů vlád členských zemí.

inc natoaktual.cz
zpět na článek