natoaktual.cz

Do misí může přes tisíc českých vojáků, rozhodla vláda. Opozice se zlobí

11. dubna 2018  11:27
Česká armáda může ještě do konce roku posílit účast v zahraničních misích. V Afghánistánu, Iráku, Mali a dalších zemích tak smí působit najednou přes tisíc českých vojáků, rozhodla ve středu vláda. To znamená o 270 vojáků více než dosud.  
Čeští vojáci v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Posílené zahraniční operace by ministerstvo obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně. Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba na Golanských výšinách, Sinaji či v Kosovu.

Posílením misí podle ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové reaguje Česká republika se spojenci na aktuální hrozby. „Chceme působit v zemích jako dosud a v některých misích navýšit české zapojení na základě požadavku spojenců. Ve všech případech jde o mírové a výcvikové úkoly. Českou republiku chráníme před terorismem a nelegální migrací v místě jejich vzniku,” uvedla po jednání vlády.

Monstra versus Taliban. Češi v afghánském Bagrámu čelili už dvěma útokům

Působení v misích podle svých slov považuje za nejlepší přípravu vojáků k obraně státu. „Vydá za roky výcviku nebo cvičení. Pro armádu a vojáky to tedy rozhodně není ztracený čas a pro Českou republiku vyhozené peníze,“ uvedla již dříve.

Návrh na armádní mise v zahraničí musí schválit ještě poslanci a senátoři. Menšinový kabinet bude muset najít pro plán podporu dalších politických stran. Opoziční strany včetně ODS nebo TOP 09 avizovaly, že se jim nelíbí, že návrh předkládá vláda v demisi.

„Považujeme za principiálně špatné, že mandát pro působení našich vojáků v zahraničí a plánované navýšení jejich počtů hodlá předložit parlamentu vláda, která je v demisi,“ konstatovala místopředsedkyně ODS Jana Černochová, které předsedá sněmovnímu výboru pro obranu.

Připomněla, že občanští demokraté vždy podporovali působení českých vojáků v zahraničních operacích. S ohledem na skutečnost, že stávající mandát pro působení jednotek AČR a dalších složek v zahraničí je platný do konce letošního roku, není podle ní schválení nového mandátu urgentní záležitostí a může počkat na vládu s důvěrou.

„ODS nebude blokovat jeho projednání, ani hlasování o něm, ale nebude aktivně hlasovat pro jeho schválení,“ dodala.

Možní spojenci premiéra Andreje Babiše - komunisté - jsou tradičně proti účasti českých vojáků v zahraničních operacích NATO a k nasazování vysokého počtu českých vojáků v misích se kriticky staví také SPD.

Vládou schválený plán předpokládá posílení účasti českých vojáků v hlavních krizových oblastech. Ještě letos půjde o mise v Afghánistánu, Mali a Iráku, kde pak bude česká armáda působit ve zvýšených počtech i v dalších dvou letech. Celkově má v misích působit o 270 vojáků více.

Vojáci se možná vrátí do Lógaru

V současnosti je v zahraničních misích zhruba 800 českých vojáků, v druhé polovině letošního roku by jich podle návrhu mělo být v zahraničních operacích a misích už 1 081. V roce 2019 pak 1 191 a v roce 2020 až 1 096 vojáků.

Nejvíc vojáků má působit stejně jako dosud v Afghánistánu. Návrh předpokládá možné nasazení až 390 českých vojáků, kteří budou pokračovat ve výcviku místních bezpečnostních sil a chránit spojenecké jednotky. Zaměří se přitom jak na podporu a výcvik vzdušných sil, tak na výcvik pozemních sil afghánské armády v provincii Herát a policejních a bezpečnostních složek afghánské vlády v provincii Lógar, kde už v minulosti působil český provinční rekonstrukční tým.

V Iráku má působit až 110 českých vojáků. Ti se budou podílet na výcviku vojáků, policistů a expertů na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Počítá se také s navázáním na dosavadní výcvik iráckých letců na bitevních letounech L-159, které Irák z Česka pořizuje a které mají za sebou řadu misí proti takzvanému Islámskému státu. V roce 2019 má začít v zemi působit protichemická jednotka, jejímž úkolem bude monitoring prostředí a v případě ohrožení i konkrétní obranná opatření.

Letci budou chránit Pobaltí

V africkém Mali připravuje Evropská unie rozšíření působnosti své asistenční a výcvikové mise na celý region takzvaného Sahelu. Tomu odpovídá i posílení příspěvků jednotlivých států. V letech 2018 až 2020 se do evropské výcvikové mise proto zapojí česká vojenská jednotka v počtu do 120 vojáků.

České gripeny mají novou krev. Budou teď umět „bombardovat“

Zároveň na žádost OSN Česká republika posílí v Mali i zvláštní pozorovatelskou misi MINUSMA, ve které bude v dalších letech působit až 30 českých vojáků.

Součástí nového mandátu má být i další nasazení českých letců s gripeny při ochraně Pobaltí. Ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, které nemají vlastní stíhací letouny, má zajišťovat pět stíhaček z čáslavské základny a 95 vojáků. Čeští letci zde podobně působili v letech 2009 a 2012. Pak v letech 2014, 2015 a 2016 také chránili ostrovní Island.

Do celkového počtu českých vojáků nasazených v zahraničí patří i 290 příslušníků pozemních sil, kteří se na základě již schváleného mandátu v polovině letošního roku zapojí do alianční Posílené předsunuté přítomnosti (eFP) v pobaltských státech a v Polsku.

inc natoaktual.cz
zpět na článek