„Připravenost příslušníků aktivní zálohy k operačnímu nasazení je jedna z hlavních priorit Armády České republiky. Záložníci budou využíváni k doplnění mírové nenaplněnosti armády pro plnění úkolů na území státu i mimo něj,“ uvedl náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Aktivní zálohySoučasný systém aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích. Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota či útvar speciálních sil. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem. Armáda loni přijala do aktivních záloh rekodní počet zájemců. Šlo o 780 dobrovolníků. K 1. březnu 2018 tak slouží v aktivní záloze 2 387 lidí, z toho 183 žen. Rekrutační plán počítá s tím, že by na konci roku měly zálohy mít 2 400 lidí.. Do roku 2025 chce mít armáda až 5 tisíc záložníků. |
Největší cvičení aktivních záloh v dosavadní historii, pojmenované hradba 2018, propukne v úterý 3. dubna a potrvá až do konce měsíce. Především ve vojenských újezdech Hradiště a Libavá a na 21. základně taktického letectva v Čáslavi.
Velení armády během měsíce na cvičení povolá až 1 400 záložníků ze všech čtrnácti pěších rot při krajských vojenských velitelstvích a také strážní rotu aktivních záloh z čáslavské základny.
Cílem je připravit záložníky na plnění úkolů při operačním nasazení či pro případné posílení policie a prověřit je při střežení objektů důležitých pro obranu státu (ODOS) a ochraně státních hranic. Současně budou cvičit tři až čtyři jednotky, které se budou střídat v desetidenních blocích.
Velení chce prověřit postupy
„Během cvičení bude simulována situace, která fakticky nastala po teroristických útocích v některých členských státech Evropské unie na jaře 2016,“ uvedl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek. Připomněl, že česká vláda tehdy povolala vojáky, aby pomohli policii. Během cvičení tak záložníci doplní společné hlídky s příslušníky Policie ČR v hlídkách v několika městech, při patrolování v příhraničních oblastech a při střežení objektů v osmi krajích.
Velení armády proto upozornilo, že v souvislosti s tímto výcvikem může na nezbytně nutnou dobu dojít k částečnému omezení dopravy. Využití aktivní zálohy ve společných hlídkách je podle Vondráška v praxi spojeno s řadou změn ve velení, spojení, instruktážích a dalších logistických záležitostech a je proto důležité si postupy procvičit. Záložníci ale tentokrát nebudou označeni rukávovou páskou „POLICIE“ a nebudou mít kompetence policistů.
Cvičení má být prověrkou sladěnosti jednotek. „Vojáci procvičí zaujetí, vybudování, střežení a opuštění ODOS, dále plnění úkolů posílení Policie České republiky,“ konstatoval náčelník štábu pozemních sil Antonín Genser. Námět je podle jeho slov zaměřen na současné bezpečnostní hrozby, včetně migrační krize nebo hrozby terorismu.
Cvičení Hradba se poprvé uskutečnilo před dvěma lety. Ze čtrnácti pěších rot při krajských vojenských velitelstvích a z olomoucké záložní roty Vojenské policie na něj bylo povoláno přes 1 100 záložníků.
tisknout