„Úřad kybernetiky neschválil připojení radarů z Izraele... má certifikovat systémy radarů pro připojení k systémům NATO,“ řekla Šlechtová (za ANO) v nedělním pořadu Partie televize Prima.
Ke konečné verzi smlouvy, která byla připravena k podpisu, si proto vyžádala nový znalecký posudek a nové stanovisko advokátní kanceláře. Bez certifikace by tak po podepsání smlouvy s Izraelem sice Česká republika zaplatila za nákup a dovoz osmi radarů, armáda by ale stěží mohla efektivně využívat.
„Pokud bude vše po právní stránce v pořádku půjdu s tím na Bezpečnostní radu státu a budu chtít, aby mi vláda uložila do této zakázky jít,“ konstatovala Šlechtová. O vyjádření podle svých slov žádala také ministerstvo zahraničí. Obsah stanoviska je ale podle ní tajný, vyplývá z něj však, že se smlouva bude muset ještě upravit.
Nové mobilní radary MADR pro českou armádu má dodat izraelská státní společnost IAI Elta. Vláda o pořízení rozhodla v prosinci 2016. Za osm 3D radiolokátorů, známých z izraelského systému protiraketové obrany „Iron Dome“, zaplatí ministerstvo obrany 2,9 miliardy korun. Část zařízení se ale bude vyrábět i v Česku. Radary mají nahradit zastaralou a dosluhující techniku sovětské výroby, kterou armáda dosud využívala.
Šlechtová při nástupu do funkce slíbila, že hodlá prověřit velké zakázky, které ministerstvo chystá nebo jsou téměř před podpisem smlouvy. Kromě radarů je to i pořízení nových dvanácti víceúčelových vrtulníků. Šlechtová má pochybnosti, zda je nutné, aby měly všechny schopnosti, které armáda požaduje. „Chci reálné potřeby, nebudu zadávat science-fiction, nějaké fantazy vrtulníky, které ani nejsou na trhu,“ uvedla.
Do 18. ledna proto podle svých slov chtěla závěry nového marketingového průzkumu. Do konce ledna pak od náčelníka Generálního štábu požaduje konečnou verzi specifikace parametrů vrtulníků. Pak může ministerstvo zakázku vyhlásit. „Vojáci si už mysleli, že jsou vrtulníky nakoupené,“ řekla Šlechtová.
V nejužším výběru dosud s největší pravděpodobností zůstávaly dva typy strojů - UH-1Y Venom amerického výrobce Bell a AW139M italského výrobce AgustaWestland.
Ministerstvo obrany dříve avizovalo, že chce zakázku zadat na základě mezivládní dohody. Součástí kontraktu až za 15 miliard korun má být také výcvik pilotů, mechaniků, servis a zajištění dodávek náhradních dílů.
České armáda v současnosti používá dohromady 41 vrtulníků ruské výroby Mi-8, Mi-17 a Mi-24/35. Provozovat je chce až do roku 2023. První nové stroje by mohly být zařazovány do výzbroje od roku 2020.
tisknout