„Abychom udrželi naše národy v bezpečí, musíme pokračovat v úsilí o zvýšení výdajů na obranu a spravedlivější sdílení zátěže v Alianci,“ prohlásil Stoltenberg před čtvrteční schůzkou ministrů obrany v Bruselu.
Po letech škrtů a poklesu výdajů na obranu se podle něj situace obrátila v roce 2015. V roce 2016 růst pokračoval a i v letos NATO předpokládá reálný nárůst o 4,3 procenta. „To znamená, že v průběhu posledních tří let evropští spojenci a Kanada dali na obranu o téměř 46 miliard dolarů více. Takže jsme skutečně ‚přeřadili‘,“ konstatoval Stoltenberg.
Letošní rok představuje celkové zvýšení o přibližně 12 miliard dolarů.
Vývoj výdajů na obranu v rámci evropských zemí NATO a Kanady
Upozornil, že 25 z 29 členských zemí pro letošní rok ohlásilo zvýšení obranných výdajů. Členské státy NATO se nedávno dohodly, že každá země vypracuje do prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech zvýší výdaje na obranu na 2 procenta HDP. Na spravedlivé sdílení nákladů tlačí především Spojené státy, které dosud hradí až 70 procent celkových výdajů na obranu.
Zvedneme výdaje na obranu, shodli se politici |
„Národní plány spojenců zajistí, že budeme udržovat dynamiku. První soubor zpráv bude dokončen v prosinci a přezkoumají ho ministři obrany v únoru. Tyto zprávy se budou skládat z financí, příspěvků do misí a operací a schopností, které potřebujeme,“ dodal Stoltenberg.
Právě výdaje na obranu budou kromě situace v Afghánistánu nebo boji proti Islámskému státu jedním z klíčových témat čtvrteční schůzky ministrů obrany NATO. Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země - Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a příští rok například Litva.
Oproti tomu Česká republika dává jen 1,08 procenta, což ji řadí na poslední příčky. Ministr obrany Martin Stropnický je ale přesvědčen, že vláda je schopná své sliby splnit. V roce 2020 chce dosáhnout 1,4 procenta HDP, dvě procenta do roku 2024.
tisknout