Cesta Stoltenberga do USA je obecně považována za jakési osobní pozvání na nadcházející summit NATO v Bruselu na konci května. Trump opakovaně vzkázal, že právě tam chce od evropských spojenců slyšet konkrétní závazky, jak chtějí zvednou své nízké výdaje na obranu.
Opakovaně kritizoval fakt, že většina aliančních států včetně České republiky ročně odvádí na obranu méně než dohodnutá dvě procenta HDP.
„Musíme zajistit, aby členové NATO plnili své finanční závazky a splatili to, co dluží. Mnoho z nich tak nečiní,“ prohlásil Trump. S šéfem NATO se shodli, že každá země musí na kolektivní obranu platit spravedlivý díl a nespoléhat se jen na Spojené státy. „Pak budeme všichni mnohem bezpečnější a naše partnerství mnohem silnější,“ dodal.
Trump po setkání se Stoltenbergem radikálně mírnil svou kritiku z volební kampaně, při níž opakovaně NATO označil za překonané a zastaralé. „Řekl jsem, že je NATO zastaralé. Zastaralé vůbec není,“ řekl nyní na společné tiskové konferencí.
Se Stoltenbergem se shodli, že Aliance musí také dělat daleko více v boji proti terorismu. „Věřím, že NATO bude hrát větší roli v podpoře našich iráckých partnerů v jejich boji proti ISIS,“ konstatoval Trump.
Šéf NATO upozornil, že boj proti terorismu bude jedním z klíčových témat summitu v Bruselu. Připomněl, že prakticky všechny členské státy Aliance jsou různými způsoby součástí globální koalice v boji proti takzvanému Islámskému státu.
„NATO poskytuje přímou podporu koalici. Cvičí irácké síly v boji proti teroristům. Sdílí zpravodajské informace. A vytvořili jsme novou zpravodajskou divizi, která zvyšuje naši schopnost bojovat proti terorismu,“ uvedl Stoltenberg. Spojenci ale podle jeho slov mohou a musí dělat mnohem více. „Výcvik místních sil je jednou z nejlepších zbraní, kterou máme,“ dodal.
Silní pro obě strany Atlantiku
Druhým velkým tématem summitu bude podle Stoltenberga právě spravedlivější sdílení nákladů za kolektivní bezpečnost. „Dvě světové války a studená válka nás naučily, že mír v Evropě není důležitý jen pro Evropany, ale je také důležité pro prosperitu a bezpečnost Severní Ameriky,“ prohlásil Stoltenberg a ocenil ocenil pokračující americký závazek podílet se na bezpečnosti Evropy.
Alianci se podle jeho slov podařilo zastavit pokles ve výdajích na obranu a loni poprvé došlo k růstu. „Nyní se pracuje na zachování dynamiky. Včetně vytvoření národních plánů, jakým způsobem země závazky splní,“ řekl.
Všichni spojenci jsou si podle něj vědomi, že musí přispívat spravedlivým dílem. Upozornil, že nejde jen o „více peněz“, ale také o potřebné schopnosti a účast v zahraničních misích a operacích NATO.
Trump rovněž poukázal na historii Aliance s tím, že se počet členských zemí od roku 1949 více než zdvojnásobil. Z původních dvanácti na osmadvacet. Podotkl rovněž, že počátkem týdne podepsal ratifikační protokol o přijetí devětadvacátého člena - Černé Hory.
Spolupráce v syrské otázce
Trump se také věnoval tématu nedávného chemického útoku v Sýrii, z něhož Washington viní režim syrského prezidenta Bašára Asada, který ale odpovědnost odmítá.
Americký odvetný úder na syrskou leteckou základu za použití chemických zbraní byl podle jeho slov správný. Trump zároveň poznamenal, že by si rád myslel, že Rusko o chemickém útoku předem nevědělo. Syrského prezidenta Bašára Asada přitom označil za „řezníka“.
„Musíme spolupracovat na vyřešení katastrofy, která se v současné době odehrává v Sýrii. Jsme vděční za podporu členů a partnerů NATO,“ řekl Trump. Alianční státy americký odvetný úder podpořily.
Podle Trumpa je načase válku v Sýrii ukončit, porazit teroristy a umožnit uprchlíkům návrat domů. „Vraždění nevinných civilistů chemickými zbraněmi, včetně barbarského zabíjení malých a bezbranných dětí a kojenců musí být důrazně odmítnuto každým národem, který si cení lidského života,“ dodal.
tisknout